Google+

sobota 18. listopadu 2017

Levandulované omámení smyslů


Nevěřila bych, jak snadno do svého konzervativního režimu zařazuji nové věci. Mám ráda svou kosmetickou rutinu, své pravidelné rituály. Nejradši je mám s ověřenými mašlovátky, o kterých vím, že mi dělají dobře. To, že ráno vstanu, namažu se krémem, dám makeup, zapudruju, dám si linky, řasenku a rtěnku, to je pro mě taková jistota hezkého dne. Někdy se mi samozřejmě stane, že vstanu, zjistím, že jsem si špatně nařídila budík, takže se rychle nasoukám do kalhot, nasadím čepici a učešu se až v práci. Večer pak unavenou pleť jemně odličuju, masážuju (respektive si drhnu pěstičkami unavené oči, protože to se sice nemá, ale někdy je to fakt příjemné :D), umývám, vodičkuju, krémuju, olejíčkuju... prostě jí dopřávám všechno, co si zaslouží(me). Před Primadonnkou a celým tímto blogem jsem používala dva různé krémy, které jsem střídala podle toho, co zrovna měli v drogérce. Někdy jsem si dala slupovací masku a odličovala se občas něčím štípavým. Blog mi otevřel oči a ukázal zcela nové obzory. Fakt.

Objevila jsem díky blogu a blogovacím spolupracím takových věcí! Bez  spousty z nich se už nedokážu obejít. Třeba taková květinová voda mi dělá společníka každý den. Ráno se s ní jemně probouzím (místo šplouchání ledové vody přímo na čumák), večer s ní usínám, když ji aplikuji před olejíčkem. použít se dá doslova na tisíc způsobů. Ty nejčastější jsem vypsala v článku o květinové vodě od Saloos Rosalina. Snad se nebudete zlobit, když je nebudu znovu opakovat, protože jich je tolik! Naopak dneska zařadím ještě další způsob, který jsem s květinovou vodou vymyslela. Kdo hledá inspiraci na další používání, kuk na předchozí článek :) 


Kdo ještě květinovou vodu nezná? Hezky ruce nahoru! Není se za co stydět, taky jsem se nenarodila s květinovou vodou v ruce. O to nadšenější jsem, že se mi povedlo ji objevit v životě včas. Když jsem si proto vybírala kosmetiku od Saloos ke zkoušení, samozřejmě, že jsem po nějaké květinové vodě musela sáhnout. V drogérkách jsem pokukovala po levandulové od Purity Vision (o které nedávno psala Bebe, takže mě zase předběhla se stejným produktem, jako v případě kávového peelingu. Začínám mít podezření, že mi nahekovala blog nebo myšlenky. Nebo máme prostě stejný vkus a vtom případě nechápu, že nejsme nejlepší kamarádky, které spolu denně chodí na snídaně z avokáda, jako to bloggerky přece dělají! :D) Ok, klid. Zpátky na stromy, jak se vesele říká u nás v práci. 

Takže prostě, volba byla jasná. Od Saloos jsem už zkoušela Rosalinu, jako druhou jsem si vybrala Levanduli. Nevím, čím to bylo, ale dřív jsem levanduli v kosmetice vůbec ráda neměla. Přišla mi hrozně umělá, zbytečná a nevoňavá, nebo naopak přehnaně parfemovaná. Až s přírodní kosmetikou se ke mě dostaly správné vůně správných kytiček. Levandulová květinová pleťová voda Saloos voní nádherně levandulově. Opravdicky levandulově. Hezky, jako ta letní kytička, kterou si vždycky suším a pak strkám po celém domě, protože - podle babských rad - funguje například jako odpuzovač šatních molů.


Design je typický Saloosovský. Skleněná lahvička z mléčného skla, která je pěkně bytelná, šroubovací rozprašovač s pumpičkou a průhledné plastové víčko. Levandulové přelepce nemůžu nic vytknout. Vzhled produktů od Saloos mě prostě baví.

Jak jsem říkala na začátku, jsem prostě líná vypisovat všech tisíc způsobů, jakými můžete květinovou vodu použít. Vybrala jsem proto dva, pro které mi levandulová voda slouží nejvíce.

Tím první je míchání pleťových a vlasových masek. Vezmu nějaký prášek (třeba bílý jíl), párkrát pumpičknu a smíchám. Někdy to dělám obráceně, nejdřív odliju trochu vodičky, pak přidám masku. Mám pocit dvojnásobného účinku a masky jsou takhle voňavější.

Druhým způsobem je používání květinové vody jako zvlhčení vlasů před olejovou maskou. To jsem si za poslední měsíce obzvlášť oblíbila hlavně kvůli rozprašovači a praktičnosti. Chytnu konečky, osvěžím je levandulovou vodou a následně nanesu olej.

Levandulovou vodu používám samozřejmě taky k odličování a tonizaci pleti. Teď přes zimu už se s ní tolik neosvěžuju, protože je mi spíš furt zima, takže jí naopak používám jako podklady pod olej i na pleť. 


Levandulová voda je vyrobená z čerstvých levandulových květů. Jedná se o přírodní kosmetiku, která neobsahuje žádné syntetické a chemické látky. Levandule má přívlastek uklidňující, takže ke všem těm skvělým funkcím, které má, můžete přidat ještě omámení a uklidnění rozbouřených nervů. Ona jde totiž klidně používat i jako zvlhčovač vzduchu a vonítko. Jak říkám, tisíce způsobů a využití :)

Jakým způsobem byste levandulovou vodu využívali vy? 



úterý 14. listopadu 2017

Léto i v zimě: Malinový olej


Léto. Sluníčko. Zelená tráva. Ptáčci zpívají, komáři večer lítají. Pampeliškový med. Maliny. Právě ty maliny jsou takový můj každoroční letní boj. Hrozně mi chutnají. Taková ovesná kaše s kakaem a malinami je moje nejoblíbenější letní snídaně. Zároveň mám ale z malin trochu strach. Mám totiž obavu, že s nimi sním i nějakého brouka. Sbírám si maliny u babičky na zahrádce a pečlivě každou umývám a prohlížím, jestli se tam náhodou něco nezavrtí. Nevím, kde se ve mě tahle paranoia bere. Asi jsem jako malá prožila nějaký broukový traumatický malinový zážitek a od té doby mi přijdou trochu nechutné. Když je ale všechny pořádně podrobím analýze a zamíchám - čisté a voňavé - do té kakaové kaše, pak se toho můžu užrat. Maliny jsou ale hrozně rychle pryč a po zbytek roku mi nezbývá, než na ně vzpomínat, zapomenout na brouky všeho druhu a zase se těšit, až budu prohlížet kuličku po kuličce.

 Na stránkách Krásná každý den jsem objevila tuze zajímavou věc - BIO nerafinovaný malinový olej! Kde jsou ty doby, kdy byl olivový olej jedna velká vzácnost? Dneska už je olej snad úplně všechno. Samozřejmě, že jsem musela tenhle letní zázrak vyzkoušet na vlastní kůži. 


Malinový olej značky Navia má překrásné balení. Můžu na něm oči nechat. Ta papírová krabička v jemné krémové barvě s tmavě růžovými detaily mě baví. Olej je bezpečně schovaný ve skleněné lahvičce se šroubovacím víčkem a kapátkem. Přírodní pleťové oleje mě pěkně rozmazlily, dneska už si je bez kapátka nedovedu ani představit. 

Olej má nazlátlou barvu a takovou příjemnou středně olejovou konzistenci. Není tak hutný, jako třeba ricinový olej, ale zase není úplně tekutý, jako když se rozpustí kokosák. Je prostě takový příjemný, středně hutný tak, aby nestékal moc rychle, ale zároveň aby s ním šlo dobře pracovat.


Vůně, mé oblíbené téma. Kdo stejně jako já čekal maliny, tak bude (stejně, jako já, překvapen). Po malinách to mému nosu nevoní vůbec. Je to taková podivná vůně, která mi nejvíc připomíná - a teď se nelekněte - rybí olej. No fakt! Je to takový naředěný rybí olej. Kdo ho v mládí musel jíst po lžičkách, ten asi zděšeně odbíhá od monitoru. Jak bych tu vůni vysvětlila... Je taková jadérkovitá, neovocná, možná oříšková, ale spíš semínková, trochu vyuzená nebo opečená... ale ne malinová nebo ovocná. Není to ale nic nechutného nebo smrdutého, spíš je to na začátek takový nečekaný šok. 


Když si odmyslíme předchozí odstavec, tak je jinak malinový olej naprostý zázrak. Získává se tak, že se za studena vylisují malinová jadérka, což je proces, který bych hrozně chtěla vidět, protože ta maličkatá zrníčka musí být pěkně těžké oddělovat od maliny. Každopádně mám cokoli, co se získává z jadérek, ve velké úctě. Přes zimu mě od chřipek zachraňuje zase výtažek z grepových jadýrek... Ale zpátky k malinám. 

Olej má protizánětlivé účinky. Působí také jako anti-aging sérum, zpomaluje stárnutí pleti a buněk, regeneruje pleť a dokáže absorbovat část UVA a UBA záření, takže chrání ksichtíky i proti sluníčku. Používá se třeba při zmírnění ekzémů, začervenání pleti, svědění nebo vyrážkách. Pomáhá taky v boji proti vráskám. Tak se mi zdá, že vůbec potřebujeme proti spoustě věcem bojovat, nemyslíte? :D 


Olejíček lze použít mnoha způsoby. Já ho používám nejčastěji jako noční péči o pleť, víc se mi zamlouvá nanášení na mokrou pleť (kterou před aplikací lehce pokropím květinovou vodou). Vyzkoušela jsem ho i jako denní "krém", ale víc mi vyhovuje večerní péče, kdy ho můžu dát pořádnou dávku a už přes něj nedávám žádné mejkapy a další malovátka. Vyzkoušela jsem ho taky jako odličovač a jako všechny oleje si hravě poradí i s tím nejvíc nesmyvatelným malovátkem, jako jsou různě dlouhotrvající rtěnky nebo řasenky. Kolem očí mi ale odličovací oleje moc nesedí, takže ho radši volím jako mazání. Zajímavé je, že pokud dám kolem očí tak akorát, tak pak mi olejíček nevadí.

Co na něj pleť? Sosá ho s radostí! Má pleť miluje oleje! Někdy ho dám míň, to když nemám pleť tak vysušenou. V menším množství se vstřebá za chvilku, ve větším mu to trvá trochu delší dobu. Pleť krásně vyživuje a zheboučkňuje. Ráno se neprobouzím s žádným suchým pocitem a i během dne mám pleť takovou hezkou. Občas přebytky oleje vmasíruji i do rukou, které trpí na sucho nejvíc, a také si ho docela pochvalují.

Takže tak. Mám ten malinový olej moc ráda a jsem zvědavá, jestli mi vydrží až do léta. Používám ho párkrát do týdne a ještě nejsem ani v půlce lahvičce! Třeba se spolu dočkáme další várky malin :)



středa 8. listopadu 2017

Lahodný kávový peeling na omámení smyslů


Minulý víkend mě napadla šílená věc. Probudila jsem se v sobotu krásně vyspinkaná a řekla jsem si, že si ten den nedám kafe. Co ten den, celý víkend si nedám! Pochvalně jsem se poplácala po zádech, jak hezky jsem si to vymyslela. Během dne dávám dvě, občas, když je den dlouhý a náročný, dokonce tři. Když pominu všechny „zdravotní“ lži o nízkém tlaku, tak je pro mě kafe chuťovka. Návyk. Něco, bez čeho si neumím představit ráno, něco, bez čeho v práci odmítám začít fungovat. Dala jsem si tu osudnou sobotu zdravou vločkovou snídani a šla si číst. Přečetla jsem pár stránek a v hlavě mi začalo pomalu rezonovat takové jemné šimravé slovíčko. Kafíčko, kafíčko, uslyšela jsem ten hlas čím dál hlasitěji. Dokázala jsem odolávat ještě asi dalších deset minut, ale pak jsem si spěšně běžela uvařit pořádný latéčko ze sojového mléka, dochuceného kapkou javorového sirupu. Svůj skvělý nápad o nepití kávy jsem odložila na neurčito. Kafe mi to tiž chutná a dělá ohromně dobře.

Pokud sledujete růžovou chroustici Bebe, pak jste už o Kávovém peelingu od Joik slyšeli. Vůbec nevadí, že mě Bebe se svou recenzí předběhla, protože o tomto peelingu by se daly psát celé knihy! Živě si umím představit, jak sedí celá vesnice kolem ohně, jsou zachumlaní do teplých dek, dřevo praská a voní. Nejstarší mudrc vypráví legendu o kávovém peelingu, který omamoval smysly dívek, které za ním šly světa kraj. Je to totiž jedna z nejbožštějších věcí, která existuje. 


Vůně je naprosto omamná. Kdo při ucítění čerstvě upražené kávy slastně přivírá oči, nechť je teď přivře a tu vůni si představí ještě s dodatkem sladkého podtónu. To je vám ale blaho ♥ Hned, co otevřu pevné plastové víčko, se začuchám do peelingu a je mi krásně. A mám hroznou chuť ochutnat. Jenom maličko, jen tak si líznout... Protože ta vůně je dokonalá. Vůbec není divu, že má peeling přízvisko povznášející. Cítím se díky němu povznesená až až :D 

Peelingy miluju, ale úplně ze všeho nejvíc ty cukrové. Miluju, když se cukrové krystaly pomalu na kůži rozpouštění. Nejdřiv pokožku pěkně "vydrhnou", ale postupně se stávají jemnější a jemnější. Hnědý cukr v kávovém peelingu je přesně takový. Pomalu se rozpouští a nechává vystoupit do popředí mletá kávová zrnka, která odstranění odumřelých buněk a ztvrdlé kůže dokonají. 


Proč bychom se měli peelingovat mletou kávou s cukrem? Inu, protože tato kombinace podporuje krevní oběh, odstraňuje šetrně ty odumřelé kožní buňky a pomáhá k regeneraci a obnově pokožky. Peeling obsahuje také kakaové a bambucké máslo a olivový olej.

Protože zásadně nečtu instrukce, na začátku jsem s peelingem trochu bojovala. Je totiž docela suchý a drolí se. Pak jsem vyzkoumala "pěstičkovou metodu". Trochu peelingu nanesu do dlaničky pěstičky, zakápnu vodou, rozmašluju a výslednou směs můžu v pohodě nanášet. Vody se nebojte a peeling nanášejte nejlépe na mokrou pokožku. Ono to vlastně není na škodu, že je peeling suchý. Je totiž úplně napěchovaný do krabičky a určitě se ho tam proto vejde víc, než kdyby byl mokrý (konspirační teorie). Díky tomu vydrží dloooouho! Opravdu je ho na celé tělo potřeba jen drobet a díky vodě trochu nabere na síle. 


Asi je vám jasné, že je to další produkt, do kterého jsem bezhlavě zamilovaná. Ta vůně, která provoní celou koupelnu! Mňam. A díky tomu, že je tam ten cukr, nepálí. Mám docela ráda i solné peelingy, ale tam se bohužel nevyhnu občasnému zapálení na pokožce. U cukru se mi to nestává. Dávám mu všechna svá kávová zrnka z Tchiba a doporučuji všem kávovým milovníkům a závislákům.


Pijete kávu?



sobota 4. listopadu 2017

Limitkové nákupy v DM


Víte, jak má Taylor tu novou písničku, ve které zpívá "Oh look what you made me do"? No, tak se prosím pěkně podívejte, co jste mě donutili udělat. Internete, ty jeden bídáku! Ty vaše lákavé instáčové příspěvky o limitkách mi nedaly spát. Nejdřív jsem kolem déemka jenom tak blouznivě kroužila, ale ve slabou chvilku neodolala a vrhla se na stojan s vánočními balíčky. Samozřejmě, že chvíle štěstí trvala jenom nějakých 10 minut, když jsem všechno rozbalovala a rozestavovala na příznačná místa po bytě. Budu muset prodělat nějakou nákupní odvykačku, přece se nenechám zruinovat :D


Abych ale nekřivdila pouze internetovému svádění, za tenhle sprcháč nemůžete. Ten na mě zamával z toho DM žurnálu, kam tak hezky rozmístí ty jejich lákátka a který mi chodí až domů, takže ho vždycky jen tak zběžně prohlédnu... a zafunguje to na mě. Víte, jak voní? Úplně, ale úplně přesně jako olej na rty z limitky Oriental Bazaar.


Nó a samozřejmě tahleta máslíčka, ta jsem musela mít. Ty pidi krabičky! A fíková vůně? Miluju fíky v kosmetice! Jediný fíky, které jsem ale v kosmetice zažila, byly u krému od Berkeley Square. Vůně i všecko ostatní je jiné. Ale zpátky z Alverďáckým ňuňátkám. V dárkovém balení najdete tři různá tělová másla - fíkové, fíkovo pomerančové a fíkovo levandulové. Fíkové voní skvěle, pomerančové voní pomerančově a levandulové voní levandulově! Opravdicky levandulově! Líbí se mi, na první počuchání a pomazání jsem s nimi spoko.


A tohle je zlo, vážení. Čokoláda s chili papričkami od Alverde ♥ Čokoládová vůně mi něco hrozně připomíná, není zase až tak "přírodní", je to taková klasická čokoládová vůně čokoládové kosmetiky. Asi nejvíc mi to připomíná čokoládové máslo ze Sephory, které je řízlé takovým jakoby nakyslým papričkovým podtónem. Nemám primárně chuť se do této vůně zakousnout, ale není to špatné. Set obsahuje krém na ruce, tělový krém a sprcháč. Nejvíc se mi asi líbí samotný obal, krabička je z takového toho dobrého tvrdého tmavého papíru.


Na Baleácké krémy jsem chvilku zmateně koukala a pak je taky šupla do košíčku. Víte, co mi připomínají? Takové ty ikonické krémíčky od L'Occitane! Na první počuch ale nějak nic necítím. Zatím jsem stačila jen odšroubovat víčko a přivonět a žádnou silnou vůni (jako u fíkových mazátek výše) jsem necítila. Ale taky mám trochu rýmu z toho studeného podzimu, takže nevím... Rozhodně se ale těším, jak je budu nosit po kabelce, protože to je naprosto ideální velikost :)


A abych si udělala ještě větší radost, prohlédla jsem si jejich dobrůtky a vybrala si dvě marcipánové. Miluju marcipán! V déemku se objevily takové skvělé tyčinky, které mají čokoládu a uvnitř marcipán a které fakt hodně můžu. Tyhle dobroty jsem zatím schovala do šuplete "na horší časy". Teda, už jsem ochutnala jednu kuličku a je to fakt zatraceně dobré. Jak říkám, na horší časy :D

Taky jdu vždycky kolem výprodejového stojánku a hledám další Alverde nádhery. Vylovila jsem barvu na rty z nějaké letní limitky, šupla ji do košíčku a u pokladny mi řekli, že mi ji nemůžou prodat, protože ji mají evidovanou jako tester (ale nepoužitý a bez samolepky). Tak mi ji sebrali a po malovátku ani stopy...




středa 1. listopadu 2017

Ratanhová zubní pasta od Weledy


První přírodní zubní pastu jsem vyzkoušela od Plevů. Vůbec jsem do té doby netušila, že něco takového existuje. Myslela jsem si, že pasta na zuby prostě pálí, chutná jako hodně koncentrovaná mentolka a hodně pění. Že není pěna pro vyčištění zubů to pravé ořechové, jsem se dozvěděla od zubaře až jako velká (protože právě ta pěna zabraňuje kartáčku, aby se dostal tam, kam potřebuje). Pak jsem objevila zubní pastu od Alverde a jedu ji od té doby ve velkém. Při vybírání produktů ke zkoušení od Weledy jsem si všimla, že mají na kontě taky několik zubních pastiček. Čas od času mě zlobí dásně a dělá se mi zánět. Dřív to bývalo ze zubních past, i proto jsem přešla na přírodní variantu. V takové bolavé chvíli okamžitě šahám po šalvěji - nejúčinnější přírodní lékárna. Kloktám a za pár dní mám po bebíčku. K tomu cumlám kokosový olej a světe div se, pomáhá to. Občas se mi zánět objeví, když prodělávám nějakou nemoc. Zářijová chřipka si našla i mě a nedostatek vitamínů se projevil bohužel i v pusince, mohla jsem tak vyzkoušet účinky Ratanhové zubní pasty přímo v nesnázích.


Když jsem se dozvěděla, že se zubní pasta vyrábí z ropy (stejně jako žvejky a spousta dalších věcí), polila mě hrůza. Ne, že bych složení produktů nějak zvlášť rozuměla, ale na složení téhle pasty od Weledy jsem se ze zvědavosti podívala. A nejsem z toho o nic moudřejší :D Pro zajímavost těm, kteří tomu rozumějí líp, než já:

Voda, uhličitan vápenatý, glycerin, křemičitan hořečnato-hlinitý, alkohol, aroma*, extrakt z kořene krameria triandra, myrhová pryskyřice (myrha), xantanová guma, glycyrrhizát amonný, limonen* 
*z přírodních éterických olejů

První reakcí, když jsem ratanhovou pastu vybalila, byla směs zděšení a nadšení. Trochu jsem se lekla barvy. Proč? Protože je fialová. Nevím, jak vy, ale já fialovou pastu na zuby ještě neměla. Fialová patří k mým nejoblíbenějším barvičkám, zároveň ji ale u zubních past neočekávám. Toto poznávání nových věcí, překračování naučených hranic a objevování nečekaného mě hrozně baví. 

Barvička "náplně" je tedy fialová. Celá pasta má stejný design, jako ostatní weleďácké klasiky. Hliníková tuba se dobře vymačkává, pasta na plastovém víčku hezky stojí, což oceňuji, když ji pokládám na poličku, a celé se to ještě schovává v papírové krabičce. Barevně je pasta laděná do bílo červené, což mi evokuje nějaké lékařské prostředí. Tím také stoupá má důvěra v magickou sílu pasty, která má stejnou barvu, jako moje oblíbená rtěnka od Jeffreeho Sagittarius


Chuť? Zajímavá ve všech pozitivních smyslech, které toto slovíčko může mít. Je taková jemná, trochu nasládlá, kousek železitá, neobtěžující, maličko svěží a jemná. Slabě vám připomene mátu s nějakým sladkým bonbonkem, obsahuje totiž éterické oleje z máty. Co vás může taky při prvním (druhém, ale i desátém) čištění překvapit je to, že pasta nepění. Ale vůbec. Už ale víme, že ten pěnivý sulfát vlastně vůbec není potřeba (četla jsem to DOKONCE v nejnovějším DM časáku).

Co na té pastě vlastně je to "vončo"? Kouzlo ukrývá výtažek z kořene jihoamerické ratanhy (Krameria triandra). Díky tomu má pasta stahující účinky a napomáhá předcházet krvácení z dásní. Čistící účinky neleží na bedrech pěny, ale plavené křídy. Pasta je vhodná na citlivé zoubky a dásně, které mají sklon ke krvácení. 


Ratanhovou pastu jsem nejdřív zkoušela velmi obezřetně, protože jsem se logicky bála, že by mohla udělat víc škody, než užitku. Znovu se ale potvrdilo, že Weleda fakt umí. Dásně, rozbolavěné zánětem, se stáhly a vyléčily, teď mám dokonce pocit, že i zesílily. Důležité pro mě je i to, že pasta nedělá svůj přesný opak (jako spousta "drogérkových" past, které "doporučuje 9 z 10 dentistů" z reklamy), tedy že mi ten zánět nezpůsobuje. Určitě ji tedy můžu doporučit všem, kteří na záněty papule trpí stejně, jako já, mají citlivé zoubky a dásně a hledají, co by jim ulevilo a pomohlo. 

Zubní pastu seženete třeba v eshopu Weleda za 139 korunek. Já už se teď dávám do zkoumání, co dalšího na zoubky od nich vyzkouším.

Jakou používáte zubní pastu?



středa 25. října 2017

Babí léto v jasmínovém kabátě


Jasmín! Kdyby měla být recenze jen o jednom slově, myslím, že slovíčko jasmín by stačilo. Schválně, kdo z vás už teď slastně přivírá oči a nepotřebuje slyšet nic jiného? (Primadonnka zvedá ruku nahoru) MILUJU JASMÍN! Má láska ke kytičkám je nemalá, ale jen dvě miluju tak, že bych byla schopná přelézt cizí plot, jen abych si mohla trochu čuchnout - šeřík a jasmín. Ani jedna nepatří k velkoprodukcím, co se kosmetiky týče. A jen málokdy se v kosmetickém zpracování trefí s vůněmi. Mám-li svěřit svou důvěru v umění přírodních vůni, pak jedině českému výrobce přírodní kosmetiky Saloos. Na testování jsem si tentokrát vybrala Bio regenerační obličejový olej jasmín. Co si o něm myslím?


Musím prosítě začít vůní. Tohle je vůně babího léta. Trochu melancholická, těžká jako pořádná huňatá deka, do které se chcete schovat před tím studeným hnusem venku. Zádumčivá, pomalá, uklidňující, přemýšlící. Hladivá, mazlivá, objímající, ňuňající. Když si k lahvičce přivoním, tahle podmanivá vůně odnáší moje myšlenky daleko do krajiny vzpomínek, zahaluje mě do pláště z těžkého sametu a nechává mě naprosto vyklidněnou bez starostí, bez hejtů a bez všeho toho stresu. Vůně mají magickou moc. Nevěříte? Stačí si jen čuchnout. 


Olejíček obsahuje za studena lisované rostlinné oleje - bio jojobový, bio brutnákový a bio šípkový. K tomu je přidaný esenciální jasmínový olejíček, vitamíny A, E, F a lecitin. Jasmínový olej má přídavek luxusní. A to tedy opravdu je. Přijde mi jakoby hutnější, než jiné obličejové oleje. Není ale to ale přímo v hustotě oleje, která se od jiných tolik neliší, je to v kombinaci zlaté hřejivé barvy a hutné omamující vůně. Na pleť mi stačí jen pár kapiček tohoto zlata k celkové hydrataci. Olej je totiž extra výživný. Je vhodný pro všechny typy pleti, pro mou sušenkovou naprosto ideální. Nejvhodnější je právě pro suchou pleť a taky pro zralou pokožku. Regeneruje, tonizuje, rozjasňuje, zvláčňuje, zklidňuje. Bojuje proti předčasnému stárnutí pokožky.


Už z úvodu vám musí být jasné, že jsem se zase zamilovala. Bez obličejových olejů si už neumím svůj život představit. Miluju tu večerní chvíli, kdy vylezu ze sprchy, na pleť si dám pro tonizaci jemnou spršku květinové vody a následně nanesu nějaký olejíček. S jasmínovým jsem nadmíru spokojená a během toho studeného září mi projasňoval celý den. Pleť mám hebkou a NESUCHOU (snad jsem to teď nezakřikla), krásně mi září a nemám žádné pocity pnutí. Na olejíčku oceňuji, že se hezky vstřebává a nezanechává žádný nepříjemný mastný film. Na pleti je příjemný a plní všechny své popsané funkce na jedničku. A ta vůně... ♥

Bio regenerační obličejový olej Jasmín od Saloos koupíte všude možně. V drogériích, v bio obchůdcích a na internetu. Kde ho mají nejlevnější si můžete porovnat na srovname.cz.


Do jaké kosmetiky jste teď zamilovaní?



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...