Google+

sobota 29. října 2016

Weleda mandlový olej


Já + olejíčky = ♥

Miluju olejíčky. Na pleť, na pokožku, na vaření, na vlasy, na všechno. Juchala jsem, když mi ve zkoušecím balíčku od Weledy přišel také Mandlový pleťový olej. Ze všech "skleněných" produktů, které jsem už od Weledy vyzkoušela má tenhle tu nejkrásnější lahvičku. Modrá jako noční obloha a růžová přelepka, to je něco pro mou pohádkovou duši. Víte, co obsahuje? Mandlový a švestkový olej a extrakt z trnkových květů. Hrozně mě překvapilo, že je určený i k odličování očního makeupu a přiznám se, že jsem z toho měla napoprvé, napodruhé i napotřetí docela strach. Olejíčky a odličování mých očí dohromady moc nesedí. Ale vezmeme to popořadě.


Ponejprv musím Weledě vynadat. To je snad nejblbější kapátko, dávkovač či co, se kterým jsem se setkala! Nevím, co dělám špatně, ale zaboha mi nejde pouhým otočením dostat olejík z lahvičky ven. Musím s lahvičkou máchat a trhavými pohyby vycákávat olej ven na vatový tampónek. Teď mě napadá, že bych si mohla místo stěžování zkusit tu odkapávací dírku rozšířit jehlou, nebo vůbec zkusit, jestli tam něco nebrání. Dobrý nápad, Primadonnko.


Kromě nepraktického usilovného dolování jsem žádné vady nenašla. Člověk ale nemůže pořád jen pět ódy, že? Olejík má klasickou mandlovou marcipánovou vůni jako celá mandlová řada, jemnou a sladkou. Je mastný, ale nepřijde mi tak mastný, jako třeba kokosový olej, ale to se mi teď možná jen zdá, když ho zkouším na ruce. Pro tentokrát jsem si totiž vzala všechny produkty ke kterým připravuji recenze k sobě, abych nemusela pořád odbíhat do koupelny a očuchávat. 

Používám ho nejčastěji po koupeli jako doodlíčení. Je to totiž takový produkt 2v1 - odlíčí zbytky makeupu a rovnou i naolejuje pleť, takže není dalších přípravků a krémů potřeba. Zároveň se touhle fintičkou vyhýbám drastickému odličování očí, protože vím, že mi oleje tolik nesedí (a dokonce ani můj oblíbený kokosový ne). Zkoušela jsem i celkové odlíčení a mandlový olej pleť odličuje na jedničku. Po odlíčení ale následuje sprcha a je mi líto, že se mi olej smyje, proto volím až po-koupací variantu. 


Hydratuje, vyživuje, regeneruje. Mám oleje moc ráda a tenhle není výjimkou, dělá mi na pleť moc dobře. Víte, co? Vždycky, když do článku napíšu, že mám super pleť bez pupínků, tak se mi hned nějaké udělají. Jak naschvál. Pro tentokrát se tomu snažím elegantně vyhnout a jen vám řeknu, že má smíšená pleť se zimním obdobím docela trpí, takže si na oleje před spaním potrpím. Před měsícem jsem měla několik dní úplně vysušené konečky prstů a olejovala jsem tak nejen pleť, ale i ruce před spaním. Mandlový olej je během chladných dnů skvělý, během noci krásně vyživí pleť a určitě jí pak pomáhá ochránit před podzimními vlivy tam venku. Mám ho ráda i proto, že má lahvičku tvarovanou přesně do ruky (povšimněte si těch vlnek po straně). Za mě tedy jedno velké mandlové a sladké juchů :)



čtvrtek 27. října 2016

Přírodní šampon z drogérky - Alterra


Procházela jsem se jednou po Rossmannovi a tu jsem zahlédla regál se šampony, který patří k mým nejoblíbenějším. Hrozně ráda si myju vlasy a kdyby to šlo, klidně bych to zvládala dvakrát denně (ale má snaha je přesně opačná - co nejvíc dobu mytí oddálit). Své oblíbené šampony už mám, ale stejně mi to nedalo a pořídila jsem si šampon privátní značky přírodní kosmetiky Alterra, kterou má Rossmann v nabídce (stejně jako má DM svoje Alverde). I co, říkala jsem si, jsem přece bjůtyblogerka a tohle není hřích, ale nutnost! Vysvětlujte to pak mojí peněžence, že.


Miluju mandle (takové pražené v troubě posolené MŇAM) a ještě víc miluju marcipán. Když jsem viděla, že šampon obsahuje jojobu a bio mandle, volba byla jasná. Doufala jsem, že bude krásně vonět a najdu svého levného šamponového favorita na takové to obyč domácí mytí. Hned u té vůně jsem se zklamala, protože mandle to nejsou ani omylem. Vůbec ani netuším, co by to mohlo vlastně být. Je to takové nasládlé a nažloutlé. Vůně není nepříjemná, ale taky mi nepřijde moc přírodní. Mandle bych tam hledala marně.


Šampon sám o sobě je takový průměr, nebála bych se ho přirovnat k jeho konkurenčnímu zástupci na poli drogérkové přírodní kosmetiky Alverde (ale samozřejmě záleží kus od kusu). Není hrozný, docela dobře umyje (při smývání olejů nutno umýt minimálně třikrát v závislosti na naolejované hlavě), nesvědí po něm hlava (velké plus), takže vlastně vychází dobře, ale něco na něm chybí. Taková ta jiskřička, která by mě k regálu s Alterrou přitáhla i příště. Pění docela obstojně a konzistencí je takový jemný. Vlasy po něm "drhnou a vržou", což je v tomto případě dobrá věc - neobaluje je silikony, ale opravdu je vyčistí.


Alterra šampon sensitiv je určitě vhodný pro citlivou pokožku hlavy, vždyť i ta moje je citlivá. Pro mě je to spíš levnější doplněk třeba k Urtekramu nebo jiným přírodním šamponům. Není špatný, ale není ani úplně skvělý a nemám v plánu si ho pořizovat znovu. Nebo možná jeho jinou verzi, pokud mě zase chytne zvědavá nálada.




úterý 25. října 2016

Mandlový hydratační krém Weleda


Neumím německy. Vyhazuju krabičky od produktů hned, co je začnu používat. Když si dáte dvě a dvě dohromady, vyjde vám zmatená Primadonnka, snažící se rozlousknout slovíčko Fruchtutigunghugel. Jestli mi něco na Weledě vadí, tak je to právě to nepočeštěné názvosloví na lahvičkách a tubičkách (ale dělejte extra českou přelepku na každý krém, že). Čím víc jsem bloggerka a čím víc mám doma rozdělaných produktů, tím je pro mě těžší si zapamatovat, na co který je (zvlášť, když to jsou třeba krémy na obličej, které momentálně používám 4. A 3 oleje. A 6 odličovacích přípravků...). Samozřejmě, že by pomohlo, kdybych ty krabičky nevyhazovala, že. Naštěstí mi zůstávají alespoň fotografie, podle kterých pak poznávám, co k čemu patří. Životní útrapy bjůty blogerky...

Na začátku měsíce jsem vám představila Mandlový pleťový krém na citlivou pokožku. Dnes si popovídáme o její sestřičce, která se jmenuje Mandlový hydratační krém Weleda. Aby to bylo o něco zábavnější a abych vám pomohla se mezi těmito dvěma rozhodnout, bude v dnešním příspěvku hodně srovnávání. Na začátek ale začnu obecnou charakteristikou krému.

Krém voní jako marcipán. Už jen kvůli té vůni ho hrozněmoc miluju. Je jemný, krémový, lehký a ani mi nepřijde moc hutný. Hydratuje naprosto skvěle a není ho potřeba tolik, jako jiných krémů. Stává se mi, že si dávám moc velké množství a přebytek z obličeje pak putuje nejen na dekolt, ale třeba i na nohy. Vstřebává se rychle a je vhodný jako denní i noční i jako základ pod makeup. Skvělý pro citlivou pleť. Ta má je citlivá a smíšená se sklony k suchosti, takže vítám takové krémy, které jsou výživné, ale nemastí a nepřemašťují pleť. Zároveň ale chci, aby účinek vydržel celou noc a po dalším namazání i celý den. Dobrý krém na pleť je podle mě ten, o kterém skoro nevíte, že ho máte a který můžete sem tam vynechat. Jo, přesně tak. Když jednou vynechám a nic se neděje, když večer třeba zapomenu a ráno je moje pleť krásná a není vysušená jak pařez, tak poznám, že krém opravdu funguje a pomáhá pleti k přirozené regeneraci. Takový tenhle hydratační krém je.


Mám-li tyhle dva skvělé krémy srovnat, musím začít vůní. Přijde mi, že hydratační voní o něco intenzivněji a sladšeji po marcipánu. I když to se mi možná může jen zdát. Mám teď každý krém na jedné ruce a zmateně čuchám. A nevím. Čeho jsem si ale všimla je struktura. Hydratační krém je jemnější, krém na citlivou pleť o něco hutnější. Hydratační se tak - dle mého pozorování - hodí třeba na léto, zatímco krém na citlivou pleť svou hutnější konzistencí na chladnější dny. S tou vůní to beru zpátky, teď mi přijde, že zase víc voní krém na citlivou pleť. Oba voní krásně, tečka. Jediný rozdíl, na který jsem byla schopná přijít, je tedy ve struktuře. 
Hydratační - jemnější a "tekutější"
Pro citlivou pleť - hutnější


Co se účinků týče, oba krémy jsou skvělé a žádné velké (a vlastně ani malé) rozdíly nepozoruji. Na večer sahám po hydratačním, ráno pak častěji po tom pro citlivou pleť. Nemůžu říct, že bych měla svého favorita, i když se teď během chladnějších dnů přikláním spíš k tomu pro citlivou pleť. Věřím ale, že jakmile vykouknou první sněženky a ptáčci přiletí z teplých krajů, budu cítit potřebu po hydratační verzi.

Znáte mandlové krémy na pleť od Weledy? Který je váš oblíbenější?



neděle 23. října 2016

Navia: Bezstarostné ráno


Zrovna jsem si několik dlouhých minut lámala hlavu tím, jak se v bjůtyblogerském světě řekne kůže. Vzpomněla jsem si na pleť, ale pleť je jen oblast přední strany hlavy a zbytku těla se říká jinak. Nakonec mi to slovíčko POKOŽKA přeci jen naskočilo a mohla jsem se pochvalně poplácat po ramenou. Takovéhle kiksy mám poslední dobou čím dál tím víc a upřímně se jimi bavím. Nejsem sama. V práci jsme třeba řešili pojem retence, ke kterému si kolegyně připravovala nějaké poznámky. Chtěla se o své objevy podělit a povídá "Mohla bych ti říct něco k retenci?" Já na to "Jaký kreténci?" a už jsem byla smíchy pod stolem. Pointou dnešního úvodu vlastně není vůbec nic.

Kdo sleduje můj velice úspěšný YT kanál, tomu rozhodně nemohlo uniknout rozbalovací video balíčku z Krásná každý den. Paní Míša zařadila do eshopu novou značku přírodní kosmetiky Navia a poslala mi pár produktů k vyzkoušení. Jako první bych vám ráda představila Tuhý tělový balzám Bezstarostné ráno.


Tuhé balzámy miluju. Jsou pro mě něčím výjimečným a hrozně si je užívám. Vyzkoušela jsem jich pár. Můj dosavadní nejoblíbenější je kakaový od Ponio, hned za ním je rozhodně Navia a až pak se umístil jeden z Lush, který měl dobře našlápnuto, ale "hnědá" část mazala pokožku a nevsakovala se. 

Když jsem si prohlížela krabičku, trochu mě vyděsil název Bezstarostné ráno. To to budu muset používat ráno? Když mám každý den co dělat, abych vůbec rozlepila oči a kosmetiku a malování často řeším až v práci? Ajajaj, to mě teda čeká testování. Pak mi došlo, stejně jako s tou pokožkou v úvodu, že je to jenom název (uuuuf) a můžu se s tuhým balzámem mazat kdy chci. Tuhý balzám je taková kostička, která obsahuje kakaové a bambucké máslo a měsíčkový macerát ve slunečnicovém oleji. Při doteku s pokožkou se kostka zahřeje a uvolňuje "mastnotu". Stačí párkrát přejet po pokožce a jste namazaní až až.


Kostka samozřejmě nemá takovou výdrž jako velké krémy, zvlášť, když si s ní chcete mazat celé tělo. Používám ji tak jednou do týdne jako slavnostní mazání. Je hrozně příjemná a je škoda, že není dvoukilová, protože bych se s ní nejradši mazala pořád. Má jemnou citrónovou vůni, která se mi překvapivě hrozně líbí, protože to není takový ten klasický citrón, ale kombinace s něčím sladkým, šťavnatým a zemitým. Pokožka se hezky promastí, máslíčka se do ní vsáknou a skvěle jí hydratují. Osobně jí můžu doporučit, protože mi pomáhá i na suchá místa, která zvláčňuje. Třeba na suché lokty je to absolutní paráda.


Navia mě hrozně překvapila svým designem. Tohle jsou přesně barvičky a malůvky pro mě. Hrozně se mi ta krabička líbí. Tuhá kostička byla zabalená do balícího papíru a schovaná v papírové krabičce. Po namazání jí zase do krabičky ukládám. Musím říct, že se mi tenhle vzhled moc moc líbí. Je takový holčičkovský a rozhodně dostojí názvu Bezstarostné ráno. Protože takové by mělo ráno být. Svěží, jasné a s kytičkama. 


Když teď tak koukám na svůj palec na fotce v nadživotní velikosti a porovnávám ho s tím svým, znovu kroutím hlavou nad tím, jak ten internet a fotky hrozně klamou. Hlavně ty moje :D Nu ale, ať nemáme dnes příliš zmatené povídání. Tuhý tělový balzám Bezstarostné ráno se Navia hrozně povedl. Miluju tyhle malé rozmary, které pro mě tuhé masážní kostky jsou. Osobně jsem ale víc na čokoládové a vanilkové provedení (taková čokoláda s pomerančem... slint slint), takže bych příště volila jinou voňavou variantu, ale rozhodně to není naposledy, co se u mě tuhá kostička zastavila.



pátek 21. října 2016

Říjnové spotřebováno

Já a spotřebováno, to je kapitola sama pro sebe. Samozřejmě, že plodím odpadky, ale zásadně jsem neschopná je pak dát na jednu hromadu a napsat o nich článek. Proto jsem samu sebe překvapila, že se mi "podařilo" vyprodukovat dostatečné množství na další vyhazovací článek a hned měsíc poté, co jsme tu jeden měli! Zázraky se dějí, držte si klobouky, jdem na to!


Dnešní jízda začíná zleva vzorečkem zázračného olejíčku Cacay od Ooh!, o kterém jsem psala docela nedávno. Zdržovat vás znovu popiskem nebudu, můžete si přečíst celou recenzi. Zatím si ho znovu neplánuji pořídit, ale uvidíme do budoucna, produkt to byl dobrý. 

Dvojka je Alverde měsíčkový krém na ruce, který mě spíš zklamal. Hydratace nic moc a měl takovou vodovou konzistenci. Do kabelky byl rozměrově naprostý ideál, ale účinky nic moc. Znovu si ho ale pořídím, protože se znám a těmhle maličkatým tubičkám u pokladny těžko odolávám. 

Trojka je balzám na rty Yves Rocher Karité, o kterém jsem se lehce zmiňovala v článku o mé současné balzámové sbírce. Myslím, že zase za nedlouho podobný článek připravím a uvidím, jak se má zásobárna za tu dobu pro měnila. Snažím se teď tyhlety "chemické" balzámy co nejrychleji spotřebovat a pak přejít jednou a provždy na přírodní. Znovu si žádný balzám od YR nepořídím, protože v porovnání třeba s měsíčkovým Alverde nejsou nic moc. 


Vypotřebovala jsem taky skleněné Rozmarýnové tonikum na vlasy Weleda, které bylo moc fajn a o kterém si můžete přečíst celou recenzi. Znovu se mu rozhodně nebráním. Na druhém obrázku je další produkt od Yves Rocher - tělové parfémované mléko Evidence, které jsem dostala i s voňavkou. Hydratace nula nic a vůně strašně přeparfémovaná. Nemám ho vůbec ráda a nemám ani moc ráda tu voňavku, která se k mému šoku hrozně líbí okolí. Na mě je moc staromódní a těžká. Znovu nepořídím, recenzi ještě chystám. 


Cukrový peeling od Yves Rocher byl přííííííšerný. Recenzi jsem o něm psala tady, tak si můžete počíst, co a jak. Znovu rozhodně nepořídím a jsem ráda, že ho můžu s klidným srdcem hodit do koše. 


Poprvé jsem vyzkoušela šampon Alterra, což je značka přírodní kosmetiky drogérie Rossmann. Nebyl vůbec špatný, ale byl takový nijaký, průměrný a nezapamatovatelný. Hlava po něm nesvědila, oleje moc vymýt neuměl (musela jsem mydlit třeba 4x!), ale zase nebyl tak špatný. Nevím nevím. Možná si za nějaký čas pořídím nějakou další variantu na ochutnání ze zvědavosti. 

Kondicionér Ponio byl super! Nakonec mi vydržel strašně dlouho a vůně se mi vryla do paměti jako docela příjemná gumídková. Vlasy po něm byly jemné a neelektrizovaly. Určitě ho můžu doporučit a ráda vyzkouším i nějaké další varianty. 

Jako poslední mám Pěnu na holení Balea, která nebyla hrozná, ale ani ne skvělá. Mnohem radši mám holící gel taky od Balea, který dělá hustou a stabilní pěnu. Stojí o deset korun víc a za těch deset káčé je mnohem víc muziky, než s touhle pěnou. Znovu si jí nepořídím.


Co jste naposledy spotřebovali?



středa 19. října 2016

Weleda: Mandlové čistící mléko


Všimla jsem si při používání Weledy jedné věci. Čím dál tím častěji chodím ven bez makeupu. Čím dál tím častěji se jen nakrémuji, nahodím pár tahů řasenkou a běžím. Už se ani moc nepudruju. Nemusím. Pleť je čistá a dýchá. Mám citlivou pleť a jakákoli změna, ať už stres nebo příliš mnoho kafe a cukru, se na jí projeví. Dřív jsem si toho moc nevšímala, to až letos dávám větší pozor, jestli ten pupínek sem tam na čele je od stresu nebo od zapařené hlavy pod čepicí. Od Weledy jsem dostala k otestování celou mandlovou řadu na péči o pleť. Mandlový krém patří k mým nejoblíbenějším, už jsem o krému na citlivou pleť psala recenzi. Dnes bych vám ráda popovídala o Mandlovém čistícím mléku, což je věc tuze zajímavá.

Čistící mléko pro mě byla vždycky spíš taková malichernost. Moc je nemusím a spíš mi vždycky zabírala místo v koupelně. Radši mám olejíčky a k dočištění třeba květinovou vodu. Mandlové čistící mléko Weleda se používá jinak a to mě na něm zaujalo. Je to spíš hloubkové čištění, než odličování. 


Co to je a jak to funguje? Mléko obsahuje hrozně hezké věci, jako třeba mandlový olej a olej ze semínek švestky, které působí na pleť zklidňujícími účinky. Najdeme tam taky výtažky z květů trnky, které napomáhají k regeneraci pleti. Mléko má za úkol čistit póry do hloubky, navracet pleti jemnost, pevnost a hydrataci a celkově přispívat k jejímu hojení. Používá se tak, že se malé množství nanese na pleť a dekolt a následně se omyje vlažnou vodou, případně setře navlhčeným vatovým tamponkem. Nepoužívá se v oblasti očí. Taky jste zvyklí na tu "ruční drhnoucí práci", kdy vatovým tamponkem drhnete pleť a oči, aby se ty namalovátka dostaly dolů? Dřív mi to přišlo normální a dřív se tak odličovala spousta z nás (no přiznejme se!). Dneska už vím, že to není ten nejlepší způsob. Když si totiž třeba drhnete očíčka, padají řasy. Ono odličování je kapitola sama o sobě. 

Zpátky k čistícímu mlíčku. Je takové jemňoučké a voní slabě mandlově. Mandlová řada má jednu a tu samou nádhernou vůni, která je hrozně slabá (respektive jí cítím jen, když nemám rýmu). Tahle velmi malá parfemace mi vyhovuje. Na pleti je příjemné. Nanáším ho pár minutek předtím, než jdu do sprchy, kde ho pak omyju vodou. Používám ho párkrát do týdne jako doplněk a vlastně tak trochu pro zlepšení nálady, když chci mít pocit, že se opečovávám. 


Účinek jsem začala pozorovat po zhruba dvou týdnech občasného používání a je to přesně ten pocit, o kterém jsem mluvila na začátku. Najednou nemám potřebu sahat po tolika malovacích prostředcích, protože je moje pleť jasnější, není tak mastná, jako bývala dřív a nemusím zakrývat korektorem drobné nedostatky. Samozřejmě, že se mi sem tam nějaký pupínek objeví, hlavně teď, když nosím čepice (které teda nosím od půlky září, protože je mi prostě zima na kebuli), pod kterými se zapotím. Pleť mám na pohled svěžejší a čistější. Účinek na póry ještě nevím, o něm si myslím, že se objeví až po trochu delším používání. Rozhodně ale můžu říct, že i ty mi přijdou takové jakoby čistější a míň zanesené. Dřív jsem si nečistoty z pórů "čistila" takovou tou ňoupací metodou, kterou nikdo nedoporučuje. Teď mám tak málo času, že na nějaké ňoupání fakt nezbývá čas. Taky nezbývá čas na každodenní detailní pozorování každého záhybu a části pleti. A ono je to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Přílišným zkoumáním totiž člověk objevuje i neexistující nedostatky, kvůli kterým se pak trápí a nikam to nevede. 

Přiznávám, že jsem se dnešním článkem a hlavně tím závěr nějak sama zmátla a unikla mi pointa, co jsem tím chtěla říct :D Nu, tedy... Mandlové čistící mléko od Weledy je fajn. Jemné, vyživující a čistící. Pleť po něm nečervená, jako se mi to stávalo někdy s různými čistícími maskami, ani nepálí. Po nějaké době používání je pleť znatelně hezčí a vypadá hezky i bez makeupu. Za mě určitě ano!



pondělí 17. října 2016

Přírodní makeup Couleur Caramel


Zrovna jsem strávila deset minut absolutním panikařením. Otevřela jsem si po večeru blog a že si tedy předpřipravím nějaké příspěvky. Fotky upravuji v posledních dnech zásadně při sledování Cimrmanů (kdo ještě neví - na jejich YT kanále jsou celé hry!). Fotky si pak rozdělím hezky do příspěvků, abych mohla jen jednoduše v příhodných chvílích vepsat pár slovíček a hotovo. Efektivita práce milion. Otevřu si tedy předpřipravený článek o makeupu Couleur Caramel a v tu chvíli mě zaplaví panika. Vůbec totiž z fotek nepoznám, co mám za odstín! Řešeních se nabízelo několik. Probíhaly v tomto postupu:
1. Panikařit se slovy "já nevím, já vůbec nevím!"
2. Zkusit to natipovat podle obrázku. Okamžitě to vzdát.
3. Prohlédnout si ještě jednou všechny fotky a zjistit, že jsem pravděpodobně slepá a prostě to nevidím.
4. Projít emaily s paní Míšou z eshopu Krásná každý den, která mi makeup poslala k vyzkoušení, a dopátrat se k odstínu 02 Natural Beige. A můžem začít.


Dlouho jsem po nějakém přírodním makeupu toužila. Jaký asi může být? Poznám rozdíl? Nestane se mi nějaká "nehoda" během dne? Jsem ráda, že mi jako první do ruky padnul zrovna Couleur Caramel. Zatím jsem toho od této mladé francouzské značky přírodní kosmetiky nezkoušela moc, jen řasenku, ze které jsem byla nadšená. V rozbalovacím videu balíčku z eshopu Krásná každý den jste mohli vidět, že mi toho tentokrát přišlo od Couleur Caramel spousta. Můžu tedy o sobě začít říkat, že jsem pidi znalec CC kosmetiky.


Tak co, že bychom se konečně vrhli na tu recenzi? A hned bych chtěla začít jednou negativní věcí, ať končíme hezky pozitivně. Tou negatiní věcí je vůně. Je taková podivná, silná a neznámá. Nejvíc mi připomíná mrkev. Makeup obsahuje vodu z damašské růže, která by mohla mít za následek takovouhle vůni (v kombinaci s mrkví). Makeup obsahuje také meruňkový a avokádový olej nebo kakaové máslo. Mrkev jsem ze složení nevyčetla, ale cítím ji tam. Vůně mi moc příjemná není, to přiznám. Naštěstí je to jen krátkodobá událost, po nanesení na pleť vůně zmizí. Zatím jsem si ale nezvykla a vždycky mě to překvapí.  


U mrkvičky ještě chvilku zůstaneme, protože to byla vlastně i má první asociace, když jsem tubičku otevřela a produkt si dala na ruku, abych vám mohla vyfotit odstín (viz fotky dóle). Vyděsila jsem se, protože mi přišlo, že vidím oranžově. Nejsem schopná určit odstín své pleti a obdivuji všechny, kteří vědí, že potřebují středně světlý produkt s nádechem do olivova. Myslím si o sobě, že nemám oranžový obličej (to jediné asi poznám, ale co já vím, třeba jsem barvoslepá), ale zároveň si myslím, že jsem blondýna, což vůbec pravda není (minimálně po té fyzické stránce, mentálně jsem blondýna dost). Fotky nejsou žádný zázrak, fotila jsem je při rozsvícených lapičkách večer, takže barvy budou dost klamat. Na první dobrou mi makeup přišel oranžový a já si říkala, co teda s ním asi tak budu dělat. 


Zrovna jsem si vzpomněla na slovní spojení "hermeneuticky uzavřeno" a vůbec nevím, co to znamená. Kdo ví - osvětlete mě, prosím! Takže, mám na ruce oranžový krémový "bobek" a nevím, co teď. I co, rozetřu ho do pokožky a uvidíme. Rozetřela jsem tedy (viz druhé foto dóle) a co se nestalo! Makeup se krásně vpil do pokožky a rozhodně není ani maličko oranžový. Zatímco jsem psala tuto větu jsem si s noutbukem chtěla přesednout a spadl mi na nos. To jen tak mimochodem. Že mám ale dneska zase povídavou! Makeup se tedy zázračně změní na pokožce v barvu pokožky (tato věta dává naprostý smysl) a nabízí se několik variant, proč tomu tak je: 1. Makeup vůbec není oranžový. 2. Makeup je oranžový a stejně taková je i moje pleť. 3. Magie. Osobně jsem pro variantu 3, protože přírodní kosmetika je rozhodně jedno velké kouzlo.


Makeup Couleur Caramel je hrozně příjemný. Není vůbec "invazivní" a netvoří na obličeji neprostupou fasádu. Naopak respektuje, že máte obličej a ten má nějakou přirozenou barvu. Makeupem se pleť sjednotí, vyhladí a na pohled jakoby získala sametový nádech. Líbí se mi, že vlastně není tak moc viditelný, ale vytváří přirozený vzhled. Nemám s ním žádný problém, pleť zůstane sjednocená po celý den až do večerního odlíčení. Stačí pod něj jen lehký krém, protože je makeup sám o sobě výživný a hydratuje (to asi těmi olejíčky). Přes něj si dávám většinou ještě pudr, protože už jsem taková, ale myslím, že přes zimu, kdy se tolik nelesknu, to ani nebude potřeba. 


Přemýšlím, jestli jsem o makeupu řekla všechno, co jsem říct chtěla. O mrkvičkové vůni jsem mluvila, o zázračném splynutí s pletí taky, o lehké textuře a super výdrži taky. Ještě jsem nezmínila krásnou papírovou krabičku, ve které je makeup zabalený a která mu dodává nádech absolutního luxusu. 


Tak. Myslím, že pro dnešek to máme sfouknuté. Co vy na to? Líbí se vám makeup? Máte doma nějaký produkt, který milujete, ale má nějakou vadu (třeba vůni)?



sobota 15. října 2016

Weleda: Březový set na celulitidu


Kdybych měla spočítat, kolik různých kupovaných i po domácku vyrobených zaručeně účinných přípravků na celulitidu jsem už vyzkoušela, byli bychom tu do rána (jako do zítřejšího). Hlavně proto, že bych se snažila vzpomenout, co jsem to už zkoušela a co vlastně fungovalo. Ono toho moc funkčního totiž není a když, tak to vydrží měsíc a ještě nikdy jsem si nekoupila dva stejné přípravky za sebou, takže ten můj boj vlastně moc nefunguje, protože nejsem vytrvalá. Po měsíci se vždycky upřeně zadívám na svá pomerančová stehna a hledám účinky. Většinou nějakou malou změnu vidím, ale není dostatečná, abych si ten či onen produkt koupila znovu. Ono mi to totiž zas až tak moc nevadí. V létě sice nemůžu nosit takové ty supersexy krátké kraťasy, ze kterých kouká zadek (ó o co v životě přicházím), ale jinak mám zcela plnohodnotný život. A vy se také mějte rády i s celulitidou, vždyť vlastně o nic nejde. 


Kdo se svýma nohama smířený není, pro něj bude dnešní recenze (která dokazuje, že i já pořád zkouším a doufám, že se jednoho krásného rána probudím a budu mít nohy hladké, pevné a výstavní). Na vyzkoušení jsem dostala Březový set na celulitidu Weleda, na který nemůžu najít odkaz, tak vás pak navedu na jednotlivé produkty. 



V zelené kosmetické taštičce jsem našla peeling, olejíček a masážítko v srdíčkovém tvaru. Jedno takovéhle klasické dřevěné oválné mám a řeknu vám, že jsem strašně líná se s ním masážovat (a v tom také spočívá velká část mého neúspěchu). I zařekla jsem se, že když už, tak pořádně! A opravdu masážuju a dokonce dvakrát - jednou ve sprše a podruhé s olejíčkem. Teď už je to měsíc a půl, co březový set na celulitidu používám, a myslím, že je tedy na čase se s vámi podělit o výsledky. 


Březový sprchový peeling je moc příjemný, krémový s jemnými kuličkami. Voní hezky a jemně do citrónovo-bylinkova. Používám ho dvakrát - třikrát do týdne. Nejprve nanesu peeling na požadovaná místečka, následně masážuju masážítkem, nechám chvilku působit a pořádně smyju. Po peelingu mám takový jemný a hladký pocit. Peeling obsahuje voskové perly z karnaubského a včelího vosku, meruňkový olej, sezamový olej, ricinový olej, extrakt z listů břízy bělokoré nebo třeba extrakt z listů rozmarýnu. I přes spoustu olejíčků není peeling vyloženě mastný. Pokožku ale zanechává jemňoučkou a nevysušuje. Peelingové kuličky jsou tak akorát hrubé, aby měl peeling i čistící účinky a odstraňoval staré buňky, ale zároveň aby nedrásal a neškrábal. 





Hned po peelingu následuje Březový olej na celulitidu, kterým si natřu vypeelingovaná místečka a ještě přidám na intenzitě účinků další masáží masážítkem (ještě, že mám teď dvoje, že?). Olej voní podobně jako peeling, o trochu víc bylinkově a intenzivněji. Olejíček je taky pěkně mastný a pokožku vyživuje a zpevňuje. Ve složení olejíčku najdeme taky meruňkový olej, dále pak olej jojobový a olej z pšeničných klíčků. Důležitou složkou je extrakt z listů břízy bělokoré, který působí blahodárně na pokožku s celulitidou. Březové lístečky obsahují látky a éterické oleje, které podporují vylučování škodlivin z pokožky a tak podporují i mizení té zpropadené pomerančové kůže. 


Řeknu vám to všem doufajícím na rovinu. Žádné zázračné mazání na celulitidu neexistuje. Prostě to samo od sebe nejde. Nenamažete se mazátkem a do rána není po celulitidě. Tak to prostě nefunguje a kdyby fungovalo, celulitidový byznys by už dávno zkrachoval. ALE existují produkty, které jsou hodně dobré a které - s vaší snahou a pomocí - pomohou zpevnit pokožku a zmírnit celulitýďácké projevy. Jedny z nejlepších produktů byly peeling a krém od Eveline, které jsem zkoušela v loňském ruce a ze kterých jsem byla nadšená, ale znovu jsem si je nepořídila. A ten krém tak strašně studil, že bych si ho na zimu nikdy nepořídila. Ono se to nabízí, že budou "chemické" přípravky účinnější, než ty přírodní jako Weleda. Ale není to pravda. Musím říct, že Weleda březový set na celulitidu je hodně, hodně, hodně dobrý. A taky se hodně snažím. Poctivě masážuju, hodně piju, dokonce jsem byla několikrát běhat, cvičím a omezila jsem cukr, kávu a ze zdravotních důvodů vysadila mléčné výrobky. Ruku v ruce s úpravou stravy a životního stylu jsem začala i hubnout, což i procesu "odcelulitýďování" určitě taky pomohlo. Můžu proto říct, že březový setík funguje. 


Když říkám, že funguje, neříkám, že mi úplně zmizela celulitida. Ale nohy jsou hladší, hrbolky menší a nejsou už viditelné na první pohled. Taky mám pokožku pevnější a jakoby pružnější. Set vydrží zhruba dva měsíce a potom uvidíme, co dál. Kdo hledá něco, co mu pomůže zpevnit pokožku, Březový peeling a Březový olej na celulitidu jsou to pravé. Kdo hledá zázrak, ať si počká na Ježíška. 



čtvrtek 13. října 2016

Zima se blíží, čas na čajíčky s sebou!

Dneska jsem si říkala, že vám netradičně ukážu, v čem si nosím své oblíbené horké tekutiny. Neznám totiž lepší pocit, než stát zmrzlá na zastávce (to není ten skvělý pocit, ten teprve přijde) a popíjet horký čaj, kávu, kakajíčko, karo a jiný zahřívací nápoj (nejlépe opatřený nějakým tím "veselým kouzlem" navíc).


Mám dva hlavní hrnečky, ve kterých si nosím pitíčka dle libosti. Poslední je lahev na vodu, bez které bych nemohla zimní dny přežít, ale z úplně jiného důvodu, nu jen se nechte překvapit.



Můj úplně nejoblíbenější termohrneček všech dob je tenhle tumbler ze Starbucksu. Je geniální v několika ohledech. Má ouško. Nikdy bych nevěřila, že takové ouško bude tak hrozně praktická věc. Vezměte si ale, že jste zachumlaní do spousty vrstev, na rukách máte rukavice, kabelku a ještě třeba tašku, v ruce termohrnek a zrovna jede autobus a vy si potřebujete vyndat drobné, telefon nebo něco takového. Díky poutku si hrneček jen zavěsím na jeden prst a devět zbylých mám volných k manipulaci s čímkoli potřebuji. A věřte mi, devět prstů je lepší, než pět. Hrnek si můžu zavěsit bez problémů, protože prostě neprotéká. Ani malinečko. Má hodně dobrý uzávěr a za těch skoro 7 let (!!!), co ho mám, mi neprotekla ani kapičička. Fotila jsem ho v nějakém podivném podzimním sluníčku, takže vypadá do červena, ale ve skutečnosti je barbínkovsky růžový a třpytkatý. Dostala jsem ho kdysi od kamarádky a v českých pobočkách Starbucks jsem ho nikdy nezahlédla (nebo jednou možná v černé). Do něj si vařím všechny možné nápoje, nejčastěji ale kávu. Nápoj z tumbleru nenačichává, hrnek dlouho drží teplo a je to vždycky dobrota.




Druhý oblíbený hrnek na nápoje je Keep Cup, který jsem si pořídila tak před pěti lety v záchvatu nového šílenství, když se tenhle "sestav si svůj hrnek" objevil na trhu. Byla jsem na začátku docela nerozhodná a nevěděla, jakou barevnou variaci si namíchat, tak jsem si vzala jeden předvolený, který se mi líbil jemností a decentností. Ani s velikostí jsem si nevěděla rady a vzala jsem prostě tuhle. Nedávno jsem viděla kamarádku, která má ten nejmenší a to je tak roztomilá záležitost! Hrnek je fajn, ale nemá to mé oblíbené ouško, takže jsem při jeho přenášení opatrnější. Taky tak dobře netěsní, vzhůru nohama bych ho být vámi fakt neobracela. Třetí negativní věc je, že zas až tak moc dlouho nedrží teplo. Termo rozhodně není, je to vlastně "jen" plastový hrneček na nápoje. Musím říct, že mám od prvního použití obavy, jestli z něj nápoj nenačichne "plastem". Zatím se mi to nestalo a pravděpodobně se mě na to někdo zeptal, proto na to při pití vždycky myslím. Hrneček vůbec není špatný a vozím si ho třeba na výlety, na hory nebo prostě tam, kde si budu chtít uvařit čaj, ale pravděpodobně tam nebude dostatečně velký hrnek.



Moje poslední pomůcka do zimních dnů je tahle ošoupaná a ošuntělá lahev na vodu z dílny Santoro s motivem Gorjuss, které naprosto zbožňuji. Santoro London a Disaster Design jsou moje další dvě guilty pleasures. Tuto lahev jsem také dostala a pila jsem z ní vodu jen jednou v létě. Na nošení s sebou mi přijde moc těžká, takže jí na pití nepoužívám. Dělám s ní ale toto: trpím na záněty dutin a rýmy a na to není nic lepšího, než suché teplo. Obalím proto lahev šátkem, naleju do ní horkou vodu a nahřívám si čelo a dutiny. Lahev se horkou vodou totiž (krásně) rozpálí a slouží tak k léčebným účelům. I proto je tak ošuntělá a ošoupaná. Navíc má skvělý uzávěr a voda nevytéká ven.

Tak, to byly moje tři oblíbené lahvičky, bez kterých si neumím zimní dny představit. Co vy a horké nápoje?



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...