Google+

neděle 30. dubna 2017

Kneipp: 3 bylinky na odvodnění


Už je to nějaký pátek, co mi přišel záhadný balíček od Kneippu. V něm jsem našla doplněk stravy 3 bylinky na odvodnění. Musím říct, že mě to docela polekalo a nebyla jsem moc nadšená. Ráda testuji kosmetiku, ale co se doplňků výživy týče, s těmi jsem opatrná. Nevadí mi "pití" (čaje, sirupy, kapičky), ale tobolky zásadně nejím. Nejsem teda odpůrce léků a když je zle, paralen tam na tu hlavu prostě šoupnu. Ale to až v krajním případě. Jím zdravě a pestře, hodně zeleninky, ovoce a oříšků. Nejím mastné, smažené, tučné, nechutné a s laktózou. Skoro dva roky jsem chodila po doktorech s tím, že je mi po jídle zle a teprve až když jsem téměř donutila doktora, aby mi teda tu trubičku do žaludku strčil a udělal testy na laktózu, se ukázalo, že jsem laktouz intolerant. Od té doby se mléku vyhýbám jak čert kříži a je mi mnohem lépe. Ještě nemůžu říct, že by mi bylo pořád dobře. Čas od času mi něco nesedne, žaludek, střeva a má zvětšená játra se hojí pomalu, ale jistě. A to je i důvod, proč zbytečné tobolky nejím. Protože je mi z nich občas zle. Naposledy jsem si asi před třemi roky koupila nějaké na očistu organismu a zrychlení trávení, zaručeně přírodní a měla jsem pocit, že mi to vypálí díru do žaludku...


Nejdřív jsem 3 bylinky na odvodnění od Kneipp nechtěla vůbec papat. Vymyslela jsem plán a podstrčila je kolegyni v práci, která v té době měnila jídelníček a chtěla něco udělat se svým stravováním. Tobolky obsahují hezké věci, jako je nať petržele, list kopřivy, jalovec, hořčík a biotin. Tato kombinace pomáhá k detoxikaci a odvodnění a podporuje přirozené funkce ledvin. A tady je další věc, proč jsem je nechtěla papat - tělo se dokáže velmi účinně detoxikovat samo a to mé nepotřebuje odvodnit. Kolegyně se ale nevzpírala a docela ochotně začala tobolky jíst. Jenomže je nepapala pravidelně a asi po dvou týdnech mého ustavičného ptaní "tak co, vzala sis tobolku?" to přestalo bavit nás obě.


Takhle by to nešlo, řekla jsem si. S tímhle výzkumem žádnou recenzi nenapíšu. S kolegyní to nic nedělalo, nepociťovala žádné účinky, ani když zobala pod mým tvrdým dohledem 2 denně. Necítila žádný rozdíl. Jenomže ani dostatečně nepila a neměla tedy jak odvodňovat. A tak jsem se do toho s hrrr pustila sama. Vzala jsem si pěkně 4 tobolky, abych hned viděla, co to se mnou udělá. První noc jsem byla asi stokrát čůrat (nutno doplnit, že 2 - 3 litry vody a čajů denně je můj standard). V noci jsem propotila pyžamo a nebylo mi dvakrát nejlépe.


Vydržela jsem to týden a necítila jsem se nijak výrazně lépe. Po třech dnech jsem sice přestala mít divný pocit v bříšku, ale žádný očistný a skvělý ho nenahradil. Tobolky jsem pak na 14 dní vysadila a vrátila se k teď v pondělí. Opakovala se stejná reakce, jako před těmi třemi týdny. V noci jsem teda už nebyla tolikrát na vécé, ale propotila jsem pyžamo (a to tak, že jsem se opravdu vzbudila zimou, zalitá studeným potem a tričko jsem mohla ždímat). Od bříška mi bylo zle. S bylinkami na odvodnění jsme se prostě neskámošily. 



Zcela upřímně nevím, co s touto zkušeností dělat. Ani nevím, komu by mohly tobolky udělat radost. Každý musí sám vědět, co je pro něj dobré, speciálně, když jde o potravinové doplňky. Jedno je ale jasné - 3 bylinky na odvodnění Kneipp nejsou placebo a opravdu něco dělají.



čtvrtek 27. dubna 2017

Perníčkový balzám na rty

Moje nejoblíbenější cukroví? Perníčky! Miluju perníčkovou vůni, perníčkovou chuť, perníčkové všecko. Chtěla bych bydlet v perníčkové chaloupce a cpát se perníkem od rána do večera. Moje další nejoblíbenější věc na světě jsou balzámy na rty. V prosinci se na mém oblíbeném eshopu s přírodní kosmetikou objevila kombinace obojího - Perníčkový balzám na rty Crazy Rumors Gingerbread. Protože se jednalo o limitovanou edici, poprosila jsem paní Míšu, aby mi ho schovala.


Balzámkový závislák, jako jsem já, si nemůže takovéhle speciality přeci nechat ujít. A když je ten balzámke ještě přírodní, jsem o to nadšenější, že zase poznám novou novinu balzámového vesmíru. Crazy Rumors jsem až do této chvíle nikdy předtím nezkoušela. A ještě v perníčkovém! To bude určitě super, říkala jsem si.


Jaký ten balzámek je? Slaďoučký! Obsahuje stévii, takže má sladkou vůni i chuť. Co se vůně týče, čekala jsem něco víc perníčkovějšího. Když jsem nutila své přátele, aby balzám očuchali (já vím, jsem skvělá bjůty blogerka a kamarádka v jednom), tak perníček na první čuch nepoznal nikdo. Spíš je to taková kombinace sladké stévie, skořice a chai laté. Dobře se roztírá, na rtech dělá jemnou trochu mastnější vrstvičku, která se ale moc nevstřebává. Efekt nabalzámovaných rtů u těch mých moc dlouho nevydrží. Nebo jsem si to alespoň říkala, než jsem vzala perníček na výlet do Anglie.


Víte, co je velký kosmetický problém? Nebo můj problém? Každé počasí a podnebí mění účinky kosmetiky. Pamatujete třeba na Everon, balzám na rty od Weledy, který mi přišel úplně nepříjemný až do chvíle, než bylo venku mínus dvacet stupňů? V tu chvíli se změnil na nejlepší balzám na světě a zachránil mi kůži. V ČR mám rty pořád vysušené a pramálo balzámů funguje tak, abych po nich nemusela co chvíli znovu sáhnout. Když jsem se vydala na výlet do Anglie, hned byly mé balzámové potřeby jiné. Nepotřebovala jsem se skoro vůbec mazat! Vzduch je tam vlhčí a tolik nevysušuje, ani moje rty proto nebyly vysušené tak rychle, jako doma. Perníčka jsem měla s sebou k naprosté spokojenosti. Stačilo mi máznout se párkrát denně, když jsem cítila, že mi rty začínají pnout. Doma v Čechách jsem z něj byla na začátku zklamaná, že je sice sladký a voňavý, ale nehydratuje tak, jak bych potřebovala. V Anglii? Naprosto skvělý.


Komu by se mohl perníček zamlouvat? Těm, kdo mají spíše středně náročné rty a mají rádi, když jim balzám vytvoří vrstvičku, která na nich zůstává. Podobný efekt mají na mou tlaminu třeba EOS balzámy.



pondělí 24. dubna 2017

Sagrada Natura: Arganové zlato


Olejíčkový fanda, jako jsem já, už poznal spoustu různých olejových druhů, chutí a vůní. S pobavením vzpomínám na své dětské olejové začátky, kdy mi mamka radila, abych si dávala na vlásky olivový olej (protože kokosový - moje láska - mi byl v té době ještě neznámý). Proč? Divila jsem se. Proč si mám dávat olej na vlasy, když je mám mastné a nechci, aby se mi víc mastily? A navíc, proč bych měla chtít, aby mi vlasy voněly jako špagety?

Oleje jsem postupně začala používat nejen na vlasy, ale i na celou pokožku těla. Vyzkoušela jsem spousty, některé lepší a jiné obyčejnější. Vždycky, když můžu vyzkoušet nějaký nový, jásám. Proto mě moc potěšilo, když mi Sagrada Natura poslala k vyzkoušení tento Arganový olej.


Hnědá sklenička s kapátkem obsahuje 100% RAW rostlinný arganový olej, který je za studena lisovaný v Maroku. Neobsahuje parfemaci ani konzervační látky. Sagrada Natura je přímým dovozcem a garantem kvality. Arganový olej se vyrábí v ženské manufaktuře, která funguje na Fair Trade principech. Výrobce v Maroku zástupci společnosti Sagrada Natura pravidelně navštěvují, kontrolují suroviny i všechny výrobní procesy.

Na co je arganový olej dobrý? Hloubkově hydratuje a vyživuje, bojuje proti stárnutí, má vysoký obsah antioxidantů a vitamín E, vyhlazuje vrásky, podporuje tvorbu kolagenu a elastinu, má hojivé účinky (super na ekzémy, akné, lupénku, hmyzí bodnutí, sluncem namáhanou pokožku, kožní záněty a další neduhy). Vláskům navrací vitalitu a lesk, vyživuje a prokrvuje vlasové kořínky, obnovuje a zesiluje strukturu vlasů, hloubkově vlásky hydratuje a má hojivé účinky na vlasovou pokožku.


Hned při prvním namazání jsem si všimla úžasné vůně, která mi připomíná pražený sezamový olej, který miluji do salátu. Je to taková příjemná lehká vůně s oříškovým praženým podtextem, která se těžko popisuje, ale kdo pražené oleje zná, ten bude vědět. Tento olejíček, o kterém si dneska povídáme, je kosmetický a není určený k jídlu. V nabídce Sagrada Natura ale naleznete i jeho papací variantu.

Olejíček je středně tekutý, žlutý a nabírá se kapátkem. Z tohoto kapátka jsem měla obrovskou radost, protože se s ním olej nabíral velmi dobře, nabralo pěkně celou dávku a mohla jsem tak směle aplikovat na vlásky. Vůbec jsem si kapátka do vlasů zamilovala, protože se díky nim přesně trefím na pokožku a necákám blahodárný olej po celé koupelně. Dobře se tak i vychytává dávka nejen na vlasy, ale i na pleť a na tělo.


Arganový olej Sagrada Natura jsem si oblíbila na několik způsobů a o každém si trochu povídáme.

Obličej
V brožurce, kterou jsem k olejíčku dostala, jsem se dočetla, že mám nejprve pokožku navlhčit vodou a následně vmasírovat arganový olej. O této aplikaci jsem slyšela už dřív, ale vlastně jsem ji nikdy nevyzkoušela. A věděla jsem proč. Aplikace oleje na navlhčenou pleť mi není příjemná. Voda mě vysušuje a "rozředěný" olejíček pak dostatečně nehydratuje. Zkoušela jsem několikrát a musela jsem po nějaké době (řekněme hodina) olej nanést znovu.

Při přímé aplikaci samotného olejíčku na vyčištěnou pleť mi někdy přišlo, že se nedokáže pořádně vstřebat. To hlavně, když mám suché tvářičky a olej nepoužívám pravidelně. Na vysušenou pleť by se sice zdál olej ideální, ale ta má ho asi nedokáže dostatečně přijmout, takže jsem sice měla mastný obličej, ale suchý pocit. Na začátku používání mi proto nejvíc vyhovoval s podkladovým sérem od Saloos. Díky tomu byla pleť na olej připravená a vstřebala ho krásně. Při pravidelném používání jsem ho už používala samotný. Takže i rada pro vás - na začátku použijte sérum (nebo vodu, pokud vám tato aplikace vyhovuje), až si vaše pleť zvykne, můžete ho používat samotný. Na celou pleť ho stačí maličko.  

Vlasy
Moje vlásky jsou z oleje jednoznačně nadšené! Sosají ho jako brčko a někdy jsem dokonce nanášela dvě várky - to když jsem chtěla mít celodenní masku, nanesla jsem olej ráno, ale už po poledni byla celá dávka vsáknutá. To jsem ještě u jiného oleje nezažila. Arganový olej vlasy znatelně zpevňuje, pokožku hlavy uzdravuje, netvoří se mi po něm lupy a ani hlava nesvědí. V pohodě se dá vymýt šamponem. Vlásky jsou pak leskhlé, hebké a pevné. A co mě překvapilo asi úplně nejvíc - NEPADAJÍ! Po umytí vlásků jsem zvyklá na pravidelné množství, které vyndavám z té zachycovací síťky ve vaně, ale když jsem před umýváním aplikovala arganový olej, našla jsem tam ani ne třetinu. Z toho jsem konsternovaná a hodně nadšená. V tomto směru překonal milý arganový olej dokonce i mého favorita ostropestřce.


Ruce
Zima mi dala zabrat a strašně dlouhou dobu jsem bojovala s ekzémem mezi prsty u rukou. Strašně dlouho proto, že jsem - ač to bude znít fakt hloupě - nenašla čas na pravidelnou péči. Měla jsem tak hektické období, že jsem si na ruce prostě nevzpomněla. A ono to jde někdy těžko, když jste venku na akci a pobíháte sem a tam, zaprášení a s toitoikou jako nejvyšším levelem hygieny. Pak se ruce mažou každou chvíli těžko. Před Anglickou dovčou jsem se zhrozila a řekla si, že když se mi to do 14 dnů nespraví, budu muset na kožní pro novou nálepku "atopický ekzém". Shodou náhod a obrovského štěstí byla moje kamarádka, za kterou jsem v Anglii byla, vybavená kortikoidovou mastičkou (já vím, fuj), kterou mě i přes protesty namazala a ekzém byl po týdnu pryč.

Proč o tom ale tak zdlouhavě mluvím. Jako rekonvalescenci jsem používala právě arganový olejíček, který byl na suché ruce hrozně příjemný, úplně jsem si lebedila. Mazala jsem ho hlavně na noc a ráno jsem měla ruce sametově hebké.

Nohy
Protože jsem pitomá, tak mě baví si "ňoupat" zarůstající chloupky na nohách, takže v letních dnech vypadám, jak kdybych prošla ostružiním. Přes zimu se pak snažím ty malé jizvičky hojit. A nejlíp na to fungují právě všemožné olejíčky. Arganový se mým nohám líbil hrozně moc. Stačila mi na jednu holeň jedna dávka z kapátka a efekt byl skvělý.


Z olejíčku jsem fakt nadšená. Má krásnou vůni, dobře se aplikoval, dlouho vydržel a moc mi pomohl. Nejvíc se jsem ho používala na vlasy, pak na nohy, obličej a na ruce. Ráda vám ho doporučím, zatím to byl nej arganový olej, který jsem vyzkoušela.




sobota 22. dubna 2017

Anglická dovča

Je mi jasné, že v poslední době trápila blogosféru řada nezodpovězených otázek. Kam se poděla Primadonnka? Co s ní je? Proč nepublikuje žádné články? Detektivními schopnostmi jste si mohli dát dvě a dvě dohromady. Nápovědou mohly být články Nesnáším VelikonoceJarní únava aneb Jsem na pár facek. Samozřejmě, že jsem měla tuhle strategii dááávno vymyšlenou, není to jen šťastná shoda náhodných článků :D

Protože nesnáším Velikonoce, snažím se každoročně unikat ze spárů pomlázek někam do zahraničí. Od loňského roku jsem Velikonocům trochu odpustila, protože je volno i v pátek! Vzít si celý týden dovču se proto nabízelo jako na dlani. Pro letošek jsem se rozhodla využít kamarádů, kteří bydlí v Anglii, podívat se na oblíbená i neznámá místa a trochu si zacestovat. Odjížděla jsem unavená, s tikem v oku a potřebou si odpočinout, i když jsem nevěděla, od čeho přesně. Samozřejmě, že od práce, od koníčků, od všeho. Během choulení se do pěti vrstev a schováváním se před deštěm a lezavým větrem mi došlo, že jsem si potřebovala odpočinout hlavně sama od sebe...

Celou dovču jsem nenosila makeup. Dokonce jsem si s sebou ani žádná malovátka nebrala. (Kromě jednoho máslíčka v tužce od Astoru a lesku na rty od Alverde. Ani jedno jsem nepoužila.) Chodila jsem v jednom oblečení, i když bylo špinavé. Jeden svetr jsem dokonce nosila i na spaní, když mi byla zima. Nemusela jsem řešit vůbec nic, jen jak se dostat z jednoho místa na druhé. Moc jsem toho nenaspala, najezdila se spoustu hodin vlaky a autobusy a domů jsem se vrátila pěkně vyřízená. A stálo to za to! Byl to skvělý restart.

Za vaši trpělivost vás odměním fotkami, které jsem pořídila. Měla jsem s sebou foťák, ale vůbec jsem ho nepoužila. Všechno jsem cvakala telefonem, protože se mi vůbec fotit nechtělo. Poznáte z fotek, kde všude jsem byla?













Pomaličku se zase zařazuji do "výrobního/pracovního procesu" a doháním všechno, co jsem nějakou dobu opomíjela (výrazně mrkám na nenapsané recenze, které mě tu straší). Mějte se mnou trpělivost, všechno bude! Ale nejdůležitější je klid na dušičce, odpočívání a sluníčko :)



pondělí 3. dubna 2017

Jarní únava aneb Jsem na pár facek

Tak to na mě padlo. Jarní únava. Ať už se tomu říká jakkoli, je to hrůza. Za normálních okolností mi 8 hodin spánku přijde málo, ale teď mi ani třináct nestačí. Fakt. Minulý týden jsem šla jednou spát už o půl osmé. A to ranní vstávání mi vůbec nedělá dobře. Ani zdvojnásobení dávek kávy mi neudrží očíčka otevřená a mozeček v pohotovosti. Často se přistihnu, jak sedím několik minut u počítače bez pohybu a jen si držím víčka. Když můžu, tak si na pár minut složím hlavu na pracovní stůl a nenápadně si odpočinu. To ale není všechno. S únavou by se bojovat ještě dalo, ale ještě ke všemu jsem k tomu všemu hrozně protivná. Copak se mi nějak zbláznily hormony? Nebo jsou prostě všichni lidi v mém okolí naprostí kreténi? Přestávám se ovládám, na všechno říkám "ne" a na všechny házím kyselé ksichty. Což, jak vám asi došlo, není moc dobré, chcete-li si udržet práci a neodehnat od sebe všechny přátele. Co s tím teda dělat?

Přemýšlela jsem o tom a řekla si, že to musí přestat. Takové rozradostněné sluníčko, jako jsem já, si přece nebude přidělávat vrásky! Svůj rozhovor sama se sebou jsem si sepsala v pár bodech a ukážu ho i vám. Mluvím tam sama k sobě a každý si z toho vycucněte to, co zrovna potřebujete.


1. Dýchej
Někdy mám pocit, že se mi až zastaví z toho stresu srdíčko a už se nerozběhne. Že se mi z těch nesmyslů rozskočí hlava. Než něco řekneš, radši se párkrát zhluboka nadechni, hezky tak, jako v józe. Dostaň do mozku kyslík a přemýšlej! A nebo prostě neříkej nic. Dýchej, zklidni rozbušené srdíčko a rozdivočené myšlenky, nech naštvání odplout radši někam daleko a neříkej nic. Tu jedovatou poznámku si odpusť, nic dobrého nepřinese. 

2. Neper se
Nemusíš mít pravdu za každou cenu. Nad rozlitým mlékem nemá cenu se vztekat. Lepší je se znovu zastavit, nadechnout a zamyslet se nad tím, jestli třeba nebylo zkažené. Věci se prostě dějí tak, jak se dějí. Je lepší je přijmout a vymyslet si vlastní variantu řešení, než se hádat (hlavně v práci při poradách) o tom, proč je to stupidní. Navíc, pravda je relativní a každý vidíme něco jiného. Zrovna tuhle jsem se ptala svých mužských kolegů, jestli vidí "červenou nebo oranžovou" u tlačítka v newsletteru, které jsem připravovala pro mužskou cílovou skupinu. Místo toho, abych říkala "nene, to je červená", jsem se v klidu zeptala a napsala nejčastější odpověď. U těch barev je to vůbec složité (pamatujete na The Dress? Pořád je vidím jako bílozlaté :D)

3. Neřeš
"Ježiš, to snad není možný, abych člověku v jeho pozici pořád opravovala tu stejnou chybu!" je můj oblíbený námět k tématu při každém obědě s kolegy. Řešit někoho je na jednu stranu uvolňující, ale na druhou je to naprosto zbytečné, protože se tím člověk akorát naštve... Při pracovních poradách si vždycky do poznámkového bloku čmárám a tuhle jsem se přistihla, jak si nevědomky kreslím malé šibeničky. Je toho prostě moc, ale tak 70 % všech věcí je "řešení" někoho jiného, jiné práce, jiných názorů. Co je teda nejlepší? Prostě zavřít oči a udělat to. Rozdýchat nesmyslný názor, neprat se kvůli němu a nebrat si to osobně. Pokud to bude blbě, ty jen odvádíš zadanou práci a tu zkyslou smetanu slízne někdo jiný. Prostě neřešit a proplout.

4. Buď hodná
Ta chuť někomu vynadat! A nejlíp někomu, kdo za to vůbec nemůže. A ještě lepší, když je to někdo, kdo mě má rád, aby ho to hodně bolelo. Být protivná jen proto, že je prostě divný den. Vynadat někomu za to, že se mi snaží poradit, co by pro mě bylo nejlepší (třeba ať si na výpravu neberu kabelku, ale batoh! Taková nestydatost mi organizovat život!). Umím být pěkně zlá holka, pěkně ťafnout do toho jednoho místečka, které bolí. "Taks to neměl dělat, když jsem ti to říkala," je něco, čemu se hrozně bráním, co nikdy říkat nechci. Místo toho jsem si už před rokem objednala z Aliexpressu takový symbolický Humble & Kind náramek. Nosím ho, dívám se na něj, když jde do tuhého a opakuju si předchozí kroky. A ono to přeci jen jde.

5. Odpočívej
V sobotu jsem přijela po náročném dni domů a byla jsem tak vyčerpaná, že jsem si šla na dvě hodinky schrupnout. Probudila jsem se kolem šesté, sluníčko ještě svítilo a mě čekaly dvě pračky. Šla jsem s roztříděným košíčkem do koupelny a vidím, že se pračka točí. "Ty pereš? Teď? Když jsem říkala, že si potřebuju vyprat?" Vzteky a se slzami v očích jsem si utekla uvařit kafe. Taková drzost, že se svět netočí jenom kolem mě! Únava je to, co moje "stavy" způsobují. Když jsem unavená, jsem zlá a protivná. Kdybych si měla vybrat mezi jídlem a spánkem, tak vždycky zvítězí spánek. Když jsem odpočinutá, jsem sluníčko. Jenomže, ne vždycky se člověku podaří vstávat až v osm a o víkendu v poledne, někdy musí ještě před východem sluníčka vytáhnout paty z postele a dát se do práce. Moje rada pro sebe samou? Spát. Odpočívat. Radši nechat blog ladem skladem a jít si na chvíli lehnout. Tohle období se přežene jako voda a za chvíli zase budu plná energie. Do té doby s ní musím šetřit.


Přeji vám, moji milovaní, ať vás nic z dnešního článku netrápí. Ať jste veselá sluníčka plná jarní energie, ať vám ptáčci zpívají do pochodu a vy si broukáte s nimi. Ať je nám všem krásně ♥




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...