Google+

středa 14. února 2018

Bejt singl

Koukám se z okna kanceláře, jak venku svítí sluníčko. Dneska jsem už byla dvakrát na procházce, abych doplnila trochu vitamínu D. Mám ho totiž málo. Normální je 30, já mám 12. Čeho, to nevím. A tak jsem se rozhodla, že je čas to všechno začít pomalu měnit. Ani těch 10 tisíc kroků denně nedám. Dám polovinu a v devět padám na držku únavou. Moje první dnešní dopolední procházka byla za kamarádkou. Bydlí pět minut chůze od kanceláře. Přijdu k ní před barák, hledám zvonek. Není, píšu, že jsem tady.
"Jsem v práci, psala jsem, ať přijdeš ve středu."
Aha. Dneska je totiž úterý. Ale mám pocit, jako by tenhle týden trval už strašně dlouho. Dneska je to celý zvláštní.

A zítra je ten Valentýn.

Už čtrnáct dní mám rozepsaný tenhle článek, ale pořád jsem nepochopila, o čem vlastně chci psát. Neuchopila. V poslední době jsem viděla pár blogerkovských článků o tom, že jsou singl. Že jsou bez emocí. Že je to těžký. Že najednou nevědí, co mají dělat. Občas z toho mám pocit, že bejt singl je nějaká nemoc. Jako kdyby to určovalo všechna naše životní rozhodnutí. Jako by bejt sama znamenalo, že je člověk v něčem méněcenný.

Určuje to něco, ale nemělo by to určovat nás. Kdo jsme. Kde chceme být. Kolik toho chceme v životě dokázat.

Vůbec tomu, co ty holčičky píšou, nerozumím. A je úplně jedno, jestli jsem nebo nejsem singl. Je to proto, že umím být sama a radši přemýšlím nad tím, jestli jsem šťastná, než jestli jsem s někým. Protože bejt šťastná s někým ještě neznamená, že jsem šťastná doopravdy. Chápete, kam tím mířím? Nejdůležitější pro sebe samé i pro všechny budoucí i současné vztahy, je mít spokojeno v srdíčku. Ne nadarmo říká velký filozof RuPaul If you can't love yourself how in the hell you gonna love somebody else? Můžu mít ráda, když sama sebe ráda nemám?

Nejdřív jsem chtěla tenhle článek napsat filozoficky o tom, jak na tom, že někdo někoho nemá, nic špatnýho není. Pak jsem ho chtěla napsat vtipně, jakože je super být singl, protože si člověk může dát večer třeba celej dortík (nebo čočkovou polívku), nemusí zatahovat břicho a když si neoholí nohy, no co. Jenomže když máte někoho, s kým si ten dortík po čočkovce můžete dát, nezatáhlý břicho nikdo neřeší a nohy si nakonec neholíte ani jeden... Pak bych mohla psát i o tom, proč je to smutný. Že jste na všechno sami. Že se nemáte komu vypovídat. S kým jít do kina. Jenomže tohle všechno jsou jenom generalizovaný lži, který takhle nefungujou. Protože sice můžete být ve vztahu, ale on s vámi stejně nikam ven jít nechce a už vůbec nepotřebuje slyšet vaše historky o tom, co říkala kolegyně v práci. Nebo naopak nikoho nemáte a užíváte si to tak mocně, až vám zadané kámošky závidí.


Takže tohle nakonec vůbec nebude zamýšlecí a moudrý článek. Je to jen takový shluk myšlenek na tohle téma, které nemá řešení. Copak jsem snad někdo povolaný, kdo by vám měl radit o tom, co ve svém životě dělat? Zvlášť, když sama občas nevím.

Pokud se trápíte tím, že jste singl a ještě ke všemu teď na Valentýna, zamyslete se nad tím, proč vás to tak trápí. Protože všechny kámošky někoho mají a můžou si dávat fotky na Instáč? Protože toužíte po lidské pozornosti? Protože je vám smutno a chtěli byste se k někomu přitulit? Protože vám v srdíčku něco chybí? A nebylo by fajn, kdyby vám v srdíčku radši hořel plamen zapálení pro něco jiného?

Do dušičky vám nevidím a nevím, co je ta temná potvůrka, která vás hlodá a trápí. Ale vím, že dokud tohodle sabotéra nepřeperete, je jedno, jestli budete singl nebo ve vztahu, pořád to bude stejné. Alespoň u mě to tak je. Kolikrát se vám stalo, že jste se nedokázali smát s ostatními, protože vám prostě nebylo veselo? A tak je to i s láskou. Pokud ji nedokážete dám sama sobě, těžko se vám bude rozdávat všude okolo.

A teď by mělo přijít to závěrečné shrnutí. Místo toho jsem se slavnostně polila kafem a jako strejda Sokrates vím, že vlastně nic nevím. Ale dokud nepoznám pořádně sama sebe, budu jen bloudit v kruhu a opakovat stále stejné chyby kolem dokola. A dokud se z nich nepoučím a z toho bludného kolečka nevyskočím, nebude mi dobře. Tak ať je nám prosím hlavně dobře na tom srdíčku. 



čtvrtek 8. února 2018

Čoko maska na unavenou pleť


Omlazující čokoládová maska pro unavenou a namáhanou pleť. Nechme chvilku tenhle název rezonovat v našich hlavičkách. Omlazující - to je přesně to, co potřebuji, protože se po té vleklé a nijaké zimě cítím zestárlá tak o sto let. Čokoládová - proboha ano, dejte mi cokoli čokoládového, co sladce zavoní a doplní mi energii, kterou mi ta zima nezima vysává z těla. Unavená a namáhaná pleť - tak jasně, že ano! Unavená jsem už od chvíle, kdy musím vylézt z postýlky a namáhaná taky, když se musím v práci usmívat, i když se mi vůbec nechce. To je hrozně únavné. Všechno tohle dohromady na mě zavolalo mocným haló z eshopu Krásná každý den. Se značkou Joik se v poslední době seznamuji čím dál tím víc a zatím jsem byla spokojená. Vyzkoušela jsem čokoládový balzám na rty, kávový a vanilkový peeling a jako dáreček jsem dostala perníčkovou svíčku. Čokoládová maska na pleť zněla tak strašně krásně, že jsem jí prostě musela otestovat.  


Když jsem masku vybalila z krásně zabaleného balíčku, chvilku jsem byla hrozně překvapená. Nevím proč jsem si myslela, že to bude už hotová namíchaná blátíčková tekutá maska. Ale kdeže! V krabičce je prášek. Což je mnohem užitečnější, protože díky tomu maska vydrží víc použití, když si k ní tu tekutou část přidám až doma. 


Ve složení najdeme marocký jíl, který je na pleť úplným zázrakem. Vytahuje nečistoty a přebytečnou mastnotu, tonizuje a omlazuje pleť. Spolu s ním je tam i sušené mléko, takže bacha, všichni, kdo mají intoleranci na laktózu, tuhle masku nepapat! :D Sušené mléko má změkčující a vyhlazující účinky. K tomu je tam i lžička medu, který má antibakteriální účinky, hydratuje pleť a zklidňuje ji. Pokud jste saunoví fandové, tak si s sebou můžete vzít do sauny právě med a potírat se jím. Pokud si vezmete zcukernatělý, tak si k tomu ještě uděláte super peeling. Tím, jak se vám v sauně zapotí pokožka a roztáhnou póry, se vstřebá i víc živin z medu. To jen tak bokem :) Poslední a za mě nejdůležitější složkou je kakaový prášek, který obsahuje, stejně jako čokoláda, spoustu antioxidantů a vitamínů, které vyživují a rozzařují pleť. Tajemství celé masky spočívá v téhle kouzelné kombinaci ingrediencí, které jsou doslova bomba na pleť. Jíly miluju, ty spolehlivě vytáhnou nečistoty snad ze samotného pekla. Med je na pleť taky skvělý. A kakao? No sem s ním!


Masku připravuji jako jiné klasické práškovky. Smíchám ji s vodou. Používám obyč vodu z kohoutku. Jiné práškové masky míchám třeba s květinovou vodu, ale u téhle čokoládové mi to přijde škoda, abych nenarušila tu skvělou čokoládovou vůni. Maska voní jako pravé kakao. Ne Granko, ale takové to pravé raw hořkosladké kakao. Mňam! Na pleť se nanáší hezky. V kašičkovitém stavu se s ní dobře pracuje, hezky se roztírá a během chvilky začne na pleti usychat a díky jílu vytahovat všechny ty špíny a stresy. Když zaschne, tak netahá a pleť po ní nepne.


Nanáším jí zhruba jednou do týdne a většinou před tím, než si jdu umývat vlásky. Šupnu pak celá do sprchy, masku smývám rovnou tam. Jde lehce a bez problémů.

Rozepsala jsem se rovnou o složení a použití, ale úplně jsem zapomněla popsat krabičku! Ta je plastová se šroubovacím víčkem. Pod víčkem je ještě odendávací plastová zábrana, aby se maska nevysypala ven. Všechno je bytelné, užitečné a funkční. 


Musím přiznat, že tím, jak podobné masky používám už dlouho a pravidelně, tak žádné okamžité změny nemůžu testovat. Hodnotím proto třeba to, jestli mě maska na pleti štípe nebo moc táhne, protože mám pleť citlivou, jestli se mi neudělá vyrážka nebo se neosypu pupínky. Jestli nemám víc ucpané póry. Všechno tohle je totiž projevem nefunkční nebo nesprávné kosmetiky. Když se nic takového neobjeví, tak vím, že je všechno v pořádku a maska pokračuje v udržování toho, co nastavila nějaká minulá. Takže ano, za mě čoko maska funguje, protože mi pleť harmonizuje, vyživuje a zbavuje přebytečného mazu. Díky své čokoládovosti spolu trávíme hodně příjemné chvilky. Ona vyživuje, já sosám příjemnou vůni a společně se na sebe vždycky těšíme. Nejvíc musím odolávat, abych trochu neochutnala :D 



neděle 4. února 2018

Suchý šampon od Alverde


Najít dokonalý suchý šampon, který by vlasy odmastil a přivedl zpět k životu, je psychicky náročný proces. Svěřujete totiž svou ranní hlavu kouzlu schovanému v lahvičce a doufáte, že se vám ráno povedou zamaskovat stopy neumytého hára. Používám teď dva suché šampony - jeden jsem si vyrobila sama z kakaa a bílého jílu, druhý koupila v DMku od Alverde. Počkat, vlastně mám teď tři! Třetí jsem dostala na snídani s Procter & Gamble a je od Aussie.

Alverďácké produkty mají v mé kosmetické rutině velké zastoupení. Používám je doslova od hlavy až k patě, takže když jsem viděla, že mají na kontě i suchý šampon, musela jsem si ho vzít. A rozhodla jsem se, že ho budu používat, co to stojí. I kdyby to byl nejhorší produkt na světě. A že to někdy není úplně jednoduché...


Doufám, že přes zimu oceňujete mé umělecké tmavé noční fotografie! Říkám tomu ochrana proti kopírování a krádežím. Kdo by kradl ošklivé fotky? :D Alverde suchý šampon je takový maličký skřítek v bílé plastové lahvičce, který vypadá hrozně obyčejně. Má šroubovací víčko a sypátko. Sypací suché šampony mi ze záhadného důvodu vyhovují mnohem víc, než ty ve spreji. Nevím přesně proč. Možná proto, že u těch ve spreji mám pocit, že je nemám dostatečně pod kontrolou? Nebo to je možná proto, že už jsem si odvykla na všechny chemické vůně, takže když jsem se poprvé nasprejovala tím od Aussie, měla jsem pocit, jako bych se mi doma objevila celá parfumérka.


Suchý šampon má takovou jemnou pudrovou vůni, žádná zvěrstva. Je překvapivě bílý. V tom tkví jeden z největších nevyřešených problémů vlasových dějin - BÍLÉ suché šampony! Tuším, že Batiste už má nějakou řadu pro brunetky, ale nezkoušela jsem, takže nevím, jestli ten bílý prášek obarvili. A přitom stačí přihodit kakao a voilá, místo bílých fleků jsou na hlavě hnědé.


Suchý šampon používám několika způsoby. Někdy si naklepu množství, které potřebuju, do dlaní, následně vmasíruju do vlasů. Někdy klepu z lahvičky přímo na šošolku. U prvního způsobu se lépe koriguje rozmístění množství a předcházení bílým flíčkům. Často dávám suchý šampon na noc, protože se v noci dostatečně povrtím, aby mi bílé šmouhy do rána zmizely a rozprostřely se. A poslední způsob použití asi známe všechny - v naprosté panice ráno tři minuty před odchodem do práce. V lednu jsem už na svou ranní líčící rutinu rezignovala a protože máme v kanceláři koupelnu se sprchovým koutem, hlavu jsem si prostě umyla až ráno tam :D Ó a pozor, test čtenosti! Jakou nejbláznivější věc jste udělali v práci?


Účinek? Vlasy zhrubnou. Jsou hrozně hrubé a na omak až nepříjemné. Jakoby zafixované do jednoho účesu, který ale drží jak přibitý. Úplně změní svou přirozenou strukturu a stane se z nich takový hrubý nepoddajný provázek. Účes jsem zmiňovala proto, že tenhle šampon fixuje lépe, jak kdejaký lak nebo tužidlo. Ale brrr, je to hrozně nepříjemný pocit, co s vlásky dělá. Fakt z nich vysaje veškerou mastnostu a zafixuje je v takovém podivném skupenství, dokud si je řádně neumyju šamponem. Na začátku jsem z toho byla ve velkém šoku. Tohle mám používat? Ale jako vždycky jsem si zvykla a dneska už to ani nevnímám. Po suchých šamponech mi vlasy hrubnou vždycky (kromě toho jílovo kakaového).


Suchý šampon od Alverde svou práci odvede, o tom žádná. Sice vypadá, že je prťavý, ale je to další z produktů hrnečku vař, takže po roce (?), co ho mám, pořád vesele sype a sype a sype. Ale jestli si ho znovu pořídím, až dosype? To nevím.



středa 31. ledna 2018

100% Pure: Miluju tě, řasenko!


Něco vám řeknu. Jak já to testování kosmetiky ZBOŽŇUJU!!! A zvlášť, když se mi dostane do rukou něco, po čem už dlouho toužím. Na řasenku od 100% Pure jsem se třásla od té doby, co jsem si o ní před lety přečetla na blogu u Bebe. Když ji paní Míša zařadila do svého sortimentu eshopu Krásná každý den, mé srdce zajásalo. Kdo si počká, ten se dočká je věta, kterou ze srdce nenávidím. Chci všechno nejlépe hned teď! A když ne teď, tak aspoň za deset minut. Nesnáším totiž čekání. Na čekání je nejhorší to, když to nedokážu sama ovlivnit. Když si něco zařídím a vím, že je všechno okej a stačí mi už jen počkat, než bude věc, koncert, člověk, cokolik k dispozici, pak jsem v klidu. Ale čekat na něco, co má udělat někdo druhý? Neudržím se, abych takového člověka pořád nepopoháněla, jestli už to má hotové. Jak že jsem se k tomuhle vlastně dostala? :D


Takže, zpátky k věci. Prodlužující řasenka Black Tea od 100% Pure je moje vysněná kosmetika, po které jsem toužila roky. To už jsem vám říkala. Proč se jmenuje Black Tea, neboli černý čaj? Nebudete tomu věřit, ale je to proto, že je pigmentovaná černým čajem. Kosmetika 100% Pure se pyšní nejen tím, že je přírodním, ale má i svůj vlastní patentovaný způsob pigmentace z ovoce a dalších kytiček. Dobré, co?


Co se mi na řasence strášně líbí, je obal. Řasenka jako taková se schovává v papírové tubičce, která při otevírání dělá zvuk, jak šampáňo (viděli jste na mém IG?). Samotná řasenka má chladivý stříbrný obal, který je přelepený průhlednou plastovou ochrannou částí. Luxus na miliontou.


O výživu řas se postará provitamín B5, vitamín E a ovesné a pšeničné proteiny. Barva řasenky je půlnoční černá a pigmentovaná je samou přírodou - již zmiňovaným černým čajem, bobulkami (což jsou lesní plody, jako borůvky, ostružiny a tak) a kakaem.


Vůně řasenky je taky zajímavá věc. Cítím tam borůvky. Takové projité určitým chemickým procesem, ale jsou tam. Je to taková zajímavá a překvapivá bobulková vůně. Možná, kdyby se borůvky smíchaly se sypaným černým čajem, zalily trochou vody a uhňahňala se z nich taková kašička, tak nějak si to představuji. Vzhledem k tomu, že většina řasenek voní jak továrna na čističe domácnosti, jsem i tady překvapená a nadšená. Nejpřekvapivější odstavec, jaký jsem tu zatím napsala :D Schválně, minulý test čtenosti článků dopadl tragicky, tak mi teď vy, kteří opravdu čtete, do komentářů napište, co vás v poslední době překvapilo.


Děcka! Že pozor! Tohle je ten NEJLEPŠÍ kartáček, se kterým jsem se zatím ve svých řasenkových zkušenostech setkala. Zatím jsem měla vždycky problém s tím, že měly řasenky třeba moc široký kartáček, takže bylo víc barvy všude okolo očí, než na řasách. Dolní řasy je skoro nemožné normálně namalovat. Jenomže tahle řasenka má tak geniální hřebínek, že namaluje spodní řasy jak po máslíčku a ani mě u toho skoro vůbec neupatlá! Takhle nadšená jsem z řasenky už dlouho nebyla. A považte, je to přírodní řasenka!

Při prvním líčením jsem ale měla šok, protože mi přišla taková suchá. Nevím, jak to přesně popsat. Podobnou strukturu měl třeba tenhle krém na rty od Alverde. Taky takovou suchou. Nemyslím tím, že je řasenka vyschlá, to ani omylem, ale že je prostě ten její obsah jiný. Skvělý je!

Nedráždí mi oči, řasy krásně zahustí a prodlouží (tady se znovu nabízí fotka řas před a po, které se ode mě asi nikdy nedočkáte) a vydrží celý den. Jemného mrholení nebo sem tam kapky deště se nemusíte bát, ale do velkého slejváku vám ji nedoporučuju, není voděodolná. Za předpokladu, že jako já nosíte deštník, čepici nebo kapucu, se vám žádné "pandí" oči nestanou. Když jsem byla ještě na střední, tak jsem v zimě nosila pletenou čepici s kšiltem, to vám byl vynález! Měla jsem jí ze Sanu Babu a protože jsem nosila brýle (dneska chválím čočky), tak jsem vymyslela kšilt, aby mi na ně nepršelo a nesněžilo. Alelůja!


Verdikt je vám asi jasný. Tuhle řasenku miluju a nikdy nechci jinou! Hřebínek je DOKONALÝ! Budu si jí navždy hýčkat a pečovat o ní a až přestane malovat, tak jí stejně budu používat dál, kartáček je tak úzký, že se vleze do jakékoli jiné řasenky. Tohle je můj první produkt, co jsem od 100 Percent Pure zkoušela a nasadil laťku hoooodně vysoko.


Znáte 100% Pure? Co bych od této značky měla vyzkoušet příště?



pátek 26. ledna 2018

Přírodní deodorant Eco Cosmetics


Už je to strašně dávno, co jsem na jednom blogu vyčetla, že nejlepší přírodní deodorant v celém vesmíru je tuhý od Eco Cosmetics. Samozřejmě jsem okamžitě nazula střevíčky a vyrazila na lov. Šťastně jsem si ho přinesla domů a šťastně ho začala používat. On totiž vypadal úplně "normálně"! Vybrala jsem si variantu s olivovými listy a slézem, která voní lehce do citrusova, ale tak nějak normálně a univerzálně. Celá jsem se natěšila, jak jsem konečně objevila nejlepší produkt svého života, a začala ho používat.


Na první pohled je deodorant takový hodně obyčejný. Bílá klasická a vlastně nezajímavá krabička v deodorantovém podlouhlém tvaru s obyč přelepkami a točítkem dole. Nějak jsem si už zvykla, že přírodní kosmetika je jiná i co se balení týče - veselejší, hravější, nápaditější. Tenhle deodorant bych v obchodě asi přehlédla, protože mi na první pohled nic neříká a působí tak nějak "levně". 


Deouš je tuhý, čirý a má takovou jemně zažloutlou "olivovou" barvu. Na kůži se docela dobře roztírá, nedrobí, nedrolí se, nedělá žádné bílé skvrny ani nebarví oblečení, což je výčet, který na deodorantech oceňuji a je to pro mě důležité. Velmi oceňuji i to, že se jedná o přírodní deodorant. Což je ale vlastně důvod, proč jsem si ho vůbec pořizovala. 


Mám ho doma už víc, jak rok. Používala jsem ve všech možných situacích, klidové i zátěžové, léto i zima. V kabelce se nosí hezky, protože je lehoučký. Ale víte, co? Nezamilovala jsem se do něj. Je takový nijaký. Pořád vlastně ani nevím, jestli se po něm potím, nebo ne. I jeho účinky jsou takové neutrální a nenápadné. 


Na kůži ho skoro necítím, nijak intenzivně nevoní, potím se s ním "normálně". Chvíli pachy určitě pohltí, ale během dne musím nanést znovu, což je ale pro mě normální stav. Ani po takové době, co ho mám, nevím, co si o něm myslet. Nepoužívám ho tak ráda, jako třeba kuličkový od Alverde. Výhody jsou ale třeba takové, že tolik neubývá a rozhodně neucpává póry. Ale co dělá? To vlastně netuším. 


Taky se vám někdy stane, že prostě nevíte, co ta vaše kosmetika dělá? Já fakt nevím, co je tenhle deouš zač. Je to takový nenápadný introvert, který si nijak neprojevuje, svůj účel splní tak napůl a nedá o sobě nijak vědět. Znovu si ho už nepořídím, protože mi u něj chybí jakákoli jiskra zamilovanosti. 





pondělí 22. ledna 2018

Perníčková svíčka JOIK


Jako vánoční dáreček jsem od paní Míši z eshopu Krásná každý den dostala krásnou voňavou svíčku od výrobce ultraboží kosmetiky JOIK. A taky čokoládu, ale po té se hned zaprášilo :D Paní Míša si pamatovala, že jsem loni toužila po perníčkovém balzámu na rty, tak mi nadělila perníčkovou svíčku. Kdybyste to nevěděli, tak já jsem perníčkový závislák! Perníčky jsou moje nejoblíbenější cukroví (chtělo se mi napsat ovoce :D) a po perníčkové vůni šílím. Nevím, jestli pamatujete perníčkovou limitovanou edici z Manufaktury - to vám bylo blaho! Měla jsem doma sprcháč, ke kterému jsem asi dva měsíce jen čuchala. Asi si tedy umíte představit, jakou radost jsem měla z paní perníčkové ve formě krásné dekorativní svíčky.


Svíčky ve skleničce mám ráda. Už nesvíčkuju tolik, jako za mladých let, ale čas od času si to doma taky udělám hezké a něco si zapálím. Někdy vosk, někdy solnou lampičku a někdy vonnou svíčku. Svíčky a vosky většinou zapaluji jen na chvíli, než provoní celý byt. Mám radši jemné vůně a převoněný byt mám tendenci hned větrat, ať je zima, nebo léto. Proto jsem ráda, že perníčková svíčka byt provoní rychle a není moc intenzivní. Hezky se rozleze do všech pokojíčků a zanechá takovou sladce snovou vůni.


Pamatuju si, jak jsem si právě za těch mladých let dělala svíčkové a vonnotyčinkové seance v pokojíčku. Během pár minut byl malý prostor provoněný, až mě z toho bolela hlava. Proto si dávám pozor, abych k intenzitě voňavého společníka zvolila i dostatečně velký prostor, aby k bolehlavu nedošlo. Ať už svíčka voní sebekrásněji, takové čerstvé vůni lesa po dešti se to nevyrovná. Teda pokud není perníčková :D Zrovna včera jsem byla na obědě v restauraci, kde nebylo větráno a vzduch byl tak těžký a vydýchaný, že se mi udělalo zle a musela jsem to jít rozdýchat ven na kyslík.


Co je vonná svíčka JOIK perníček zač? Svíčka je vyrobená ze sójového vosku a textilního knotu. Vyčuchat v ní můžete kořeněnou směs skořice, kardamonu a hřebíčku se špetkou zázvoru, oříšků, třtinového cukru a karamelu. Mňam! Už teď se znovu těším na Vánoce. Doba hoření je uváděná jako přibližně 30 hodin. V překladu to znamená, že si sladkou kořeněnou perníčkovou vůni můžete užívat straaašně dlouho. Nevím, jak vy, ale já jsem u pálení svíček dost šetrná. Zapálím je většinou tak na hoďku, než se rozpustí vosk až k okrajům, a pak ji většinou zhasínám, protože už je celý byt krásně provoněný. Svíčka se doporučuje zhasínat až ve chvíli, kdy je vosk opravdu roztátý až k okrajům. A pokud máte pocit, že je knot moc dlouhý a plamen vám hoří až k nebesům, stačí ho jednoduše zastřihnout.


Můžu vám s čistým svědomím říct, že svíčka voní božsky. Že jsem do ní zamilovaná a ráda se na ní jenom koukám, když jdu kolem, tak přičichnu i k nezapálené. A když mám pocit, že to doma dostatečně nevoní, tak si ji přizvu jako odborníka v boji proti pachům. Co je na její vůni skvělé, tak to je pohlcování pachů (třeba když se něco intenzivně vaří, to asi známe všichni). U některých vonítek se dvě vůni tlučou o sebe a akorát je to horší. Perníček ale jiné vůně přepere, vtáhne do sebe a prostor osladí, okoření a zútulní.


Pamatuju si, že když jsem byla na základce, svíčka byl takový klasický dárek, který jsem rozdávala i dostávala od všech. Jednak proto, že to byl cenově poměrně dostupný dárek z kapesného, ale taky proto, že mám svíčky a oheň prostě ráda. Koukat se na poskakující plamínek je takové blaho pro duši. Mám pocit, že když takhle čumím "do blba", otevírají se přede mnou portály do jiných vesmírů. Co mi teda ještě ve výbavě chybí, tak to je takové to zhasínátko na svíčku, kterým se plamen udusí.


Co vy a svíčky? Co nejradši pálíte?



pátek 19. ledna 2018

Snídaně s Aussie, Pantene, H&S a Oral-B


V sedm ráno mi zazvoní budík. Vykutálím se z postele, načančám se, oblíknu outfit, o kterém jsem přemýšlela asi týden, abych si nakonec stejně vzala na sebe to, co nosím na všechny slavnostní akce. Rychle jsem snědla müsli tyčku a šupajdila na tramvaj. Dostala jsem totiž pozvání na snídani se značkami Procter & Gamble, mezi které patří vlasová kosmetika Pantene, Aussie, Head & Shoulders a péče o zoubky Oral-B. Přiběhnu za tři minuty začátek akce a mám radost, že jdu včas. Odložím si kabát do šatny a s tlupou rozdováděných bloggerek vyjedeme do druhého patra Centra současného umění DOX. Na podpatcích klapu pyšně a cítím se jako královna, i když jsem jenom bezvýznamné bloggerské smítko v tom celém elite influencerském vesmíru.

Moji milí. Máte-li nějakou potravinovou alergii, nepočítejte s tím, že když se řekne snídaně, bude připravená přesně na míru vaší chuti. Já jsem bezlaktózová, takže chodím na akce většinou najedená nebo se sváčou v kapse. Připravené bylo (na pohled) výborné občerstvení - chlebíčky s ředvičkama, muffiny, šátečky, jogurty s jahůdkama a ovoce na špejli, které jsem uzmula. Chválím kokosové mlíčko do kafe!

Při čekání, až se z kávovaru uvaří moje lungo, jsem pozorovala kolem přístojící. Navázala jsem oční kontakt s mužem (pánem? klučinou), který měl tak skvělé tričko, až jsem mu to musela říct. "Já jsem Jožo," představil se. "Ahój!" podala jsem mu ruku. "Teda pardon, těší mě, pardon, že hned tykám." Tykání mu nevadilo. Svěřil se mi, že tu jsou na něj samé ženské, tak doufá, že ho nesnědí. A že mu kdyžtak pomůžu. Zasmáli jsme se spolu a rozešli se každý za svou kávou. Jožko nás pak provázel celou prezentací značek Pantene, Head & Shoulders a Aussie (což se čte Ózí, kdybyste jako já nevěděli).


Když jsme se dostatečně občerstvili a rozehřáli, přivítali nás na akci a vydali jsme se do první ze čtyř zastávek - Pantene. Dneska se tu nebudu podrobně rozepisovat o všech produktech, protože to byste se učetli k zbláznění. A schválně, kdo ještě pořád čte? Pokud jste opravdu článek přečetli až sem, napište mi, co máte v plánu dělat za hodinu :D U Pantene mě nejvíc zaujal důraz značky na zdraví a výživu vlasů. Protože to je to, co od vlasové péče očekáváme. A víte, že jsme druzí na světě (pravděpodobně jako my Evropané) v používání stylingových a jiných upravovacích přípravků na vlasy? Před námi vítězí Jižní Amerika. Při všem tom barvení, foukání, žehlení a kudrnacení je potřeba dodávat vlasům obzvlášť velkou péči. V tom nám může pomoct nejen Pantene, ale i Aussie. Obě značky mají v nabídce koncentrovanou péči, která má sílu masky, ale rychlost použití jako u kondicionéru. U obou taky nalezneme pěnový kondicionér, který je určený pro jemné vlasy bez objemu.


Druhou zastávkou byla značka Head and Shoulders, kterou jsem dlouhé roky používala proti lupům a svědění hlavy. I v H&S připravují řadu novinek a do šamponů zařadily několik nových ingrediencí - arganový olej a zázvor místo kofeinu, na který mohou být citliví lidé, kteří nepijí kávu.


Třetí zastávkou byla trendy moderní vlasová kosmetika Aussie. I tady je v plánu několik novinek, které přijdou na trh během letošního jara. Znovu potkáme výživu pro vlasy nebo pěnový kondicionér. Značka má v nabídce i menší balení, které se hodí na cestování, protože o tom prý Aussie a její filozofie je - o nezkrotnosti, cestování a poznávání. Zajímavou reklamní kampaň mají hlavně pro své masky a péče. Spolupracují s anglickými influercerkami a myšlenkou pro rychlou a účinnou výživu vlasů je to, že si tyhle mladé holky chtějí s vlasy hrát, žehlit, barvit, česat, ale pak k tomu potřebují taky nějakou pomoc, která jim dá poničené vlasy rychle do pořádku.


Čtvrtou a poslední zastávkou byla značka ústní péče Oral-B. Povídali nám o správném čištění zoubků (schválně si tipněte, jaká je průměrná doba čištění zubů) a jak v tom může elektrický kartáček pomoct. Ten jejich nejnovější je úplný Star Trek! Připojí se přes bluetooth k telefonu, ukazuje vám, kde si máte čistit zuby, dělá statistiky a ještě to můžete stáhnout v PDFku a poslat vašemu zubaři :D Mi se samozřejmě nejvíc líbilo to, že byl design v rose gold s bílou. Pak jsme si mohli zkusit tuhle novinku na vlastní zoubky. Na cestu jsme dostali pořádnou nálož novinek na testování, o kterých vám budu ještě vyprávět.







Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...