Google+

středa 31. ledna 2018

100% Pure: Miluju tě, řasenko!


Něco vám řeknu. Jak já to testování kosmetiky ZBOŽŇUJU!!! A zvlášť, když se mi dostane do rukou něco, po čem už dlouho toužím. Na řasenku od 100% Pure jsem se třásla od té doby, co jsem si o ní před lety přečetla na blogu u Bebe. Když ji paní Míša zařadila do svého sortimentu eshopu Krásná každý den, mé srdce zajásalo. Kdo si počká, ten se dočká je věta, kterou ze srdce nenávidím. Chci všechno nejlépe hned teď! A když ne teď, tak aspoň za deset minut. Nesnáším totiž čekání. Na čekání je nejhorší to, když to nedokážu sama ovlivnit. Když si něco zařídím a vím, že je všechno okej a stačí mi už jen počkat, než bude věc, koncert, člověk, cokolik k dispozici, pak jsem v klidu. Ale čekat na něco, co má udělat někdo druhý? Neudržím se, abych takového člověka pořád nepopoháněla, jestli už to má hotové. Jak že jsem se k tomuhle vlastně dostala? :D


Takže, zpátky k věci. Prodlužující řasenka Black Tea od 100% Pure je moje vysněná kosmetika, po které jsem toužila roky. To už jsem vám říkala. Proč se jmenuje Black Tea, neboli černý čaj? Nebudete tomu věřit, ale je to proto, že je pigmentovaná černým čajem. Kosmetika 100% Pure se pyšní nejen tím, že je přírodním, ale má i svůj vlastní patentovaný způsob pigmentace z ovoce a dalších kytiček. Dobré, co?


Co se mi na řasence strášně líbí, je obal. Řasenka jako taková se schovává v papírové tubičce, která při otevírání dělá zvuk, jak šampáňo (viděli jste na mém IG?). Samotná řasenka má chladivý stříbrný obal, který je přelepený průhlednou plastovou ochrannou částí. Luxus na miliontou.


O výživu řas se postará provitamín B5, vitamín E a ovesné a pšeničné proteiny. Barva řasenky je půlnoční černá a pigmentovaná je samou přírodou - již zmiňovaným černým čajem, bobulkami (což jsou lesní plody, jako borůvky, ostružiny a tak) a kakaem.


Vůně řasenky je taky zajímavá věc. Cítím tam borůvky. Takové projité určitým chemickým procesem, ale jsou tam. Je to taková zajímavá a překvapivá bobulková vůně. Možná, kdyby se borůvky smíchaly se sypaným černým čajem, zalily trochou vody a uhňahňala se z nich taková kašička, tak nějak si to představuji. Vzhledem k tomu, že většina řasenek voní jak továrna na čističe domácnosti, jsem i tady překvapená a nadšená. Nejpřekvapivější odstavec, jaký jsem tu zatím napsala :D Schválně, minulý test čtenosti článků dopadl tragicky, tak mi teď vy, kteří opravdu čtete, do komentářů napište, co vás v poslední době překvapilo.


Děcka! Že pozor! Tohle je ten NEJLEPŠÍ kartáček, se kterým jsem se zatím ve svých řasenkových zkušenostech setkala. Zatím jsem měla vždycky problém s tím, že měly řasenky třeba moc široký kartáček, takže bylo víc barvy všude okolo očí, než na řasách. Dolní řasy je skoro nemožné normálně namalovat. Jenomže tahle řasenka má tak geniální hřebínek, že namaluje spodní řasy jak po máslíčku a ani mě u toho skoro vůbec neupatlá! Takhle nadšená jsem z řasenky už dlouho nebyla. A považte, je to přírodní řasenka!

Při prvním líčením jsem ale měla šok, protože mi přišla taková suchá. Nevím, jak to přesně popsat. Podobnou strukturu měl třeba tenhle krém na rty od Alverde. Taky takovou suchou. Nemyslím tím, že je řasenka vyschlá, to ani omylem, ale že je prostě ten její obsah jiný. Skvělý je!

Nedráždí mi oči, řasy krásně zahustí a prodlouží (tady se znovu nabízí fotka řas před a po, které se ode mě asi nikdy nedočkáte) a vydrží celý den. Jemného mrholení nebo sem tam kapky deště se nemusíte bát, ale do velkého slejváku vám ji nedoporučuju, není voděodolná. Za předpokladu, že jako já nosíte deštník, čepici nebo kapucu, se vám žádné "pandí" oči nestanou. Když jsem byla ještě na střední, tak jsem v zimě nosila pletenou čepici s kšiltem, to vám byl vynález! Měla jsem jí ze Sanu Babu a protože jsem nosila brýle (dneska chválím čočky), tak jsem vymyslela kšilt, aby mi na ně nepršelo a nesněžilo. Alelůja!


Verdikt je vám asi jasný. Tuhle řasenku miluju a nikdy nechci jinou! Hřebínek je DOKONALÝ! Budu si jí navždy hýčkat a pečovat o ní a až přestane malovat, tak jí stejně budu používat dál, kartáček je tak úzký, že se vleze do jakékoli jiné řasenky. Tohle je můj první produkt, co jsem od 100 Percent Pure zkoušela a nasadil laťku hoooodně vysoko.


Znáte 100% Pure? Co bych od této značky měla vyzkoušet příště?



pátek 26. ledna 2018

Přírodní deodorant Eco Cosmetics


Už je to strašně dávno, co jsem na jednom blogu vyčetla, že nejlepší přírodní deodorant v celém vesmíru je tuhý od Eco Cosmetics. Samozřejmě jsem okamžitě nazula střevíčky a vyrazila na lov. Šťastně jsem si ho přinesla domů a šťastně ho začala používat. On totiž vypadal úplně "normálně"! Vybrala jsem si variantu s olivovými listy a slézem, která voní lehce do citrusova, ale tak nějak normálně a univerzálně. Celá jsem se natěšila, jak jsem konečně objevila nejlepší produkt svého života, a začala ho používat.


Na první pohled je deodorant takový hodně obyčejný. Bílá klasická a vlastně nezajímavá krabička v deodorantovém podlouhlém tvaru s obyč přelepkami a točítkem dole. Nějak jsem si už zvykla, že přírodní kosmetika je jiná i co se balení týče - veselejší, hravější, nápaditější. Tenhle deodorant bych v obchodě asi přehlédla, protože mi na první pohled nic neříká a působí tak nějak "levně". 


Deouš je tuhý, čirý a má takovou jemně zažloutlou "olivovou" barvu. Na kůži se docela dobře roztírá, nedrobí, nedrolí se, nedělá žádné bílé skvrny ani nebarví oblečení, což je výčet, který na deodorantech oceňuji a je to pro mě důležité. Velmi oceňuji i to, že se jedná o přírodní deodorant. Což je ale vlastně důvod, proč jsem si ho vůbec pořizovala. 


Mám ho doma už víc, jak rok. Používala jsem ve všech možných situacích, klidové i zátěžové, léto i zima. V kabelce se nosí hezky, protože je lehoučký. Ale víte, co? Nezamilovala jsem se do něj. Je takový nijaký. Pořád vlastně ani nevím, jestli se po něm potím, nebo ne. I jeho účinky jsou takové neutrální a nenápadné. 


Na kůži ho skoro necítím, nijak intenzivně nevoní, potím se s ním "normálně". Chvíli pachy určitě pohltí, ale během dne musím nanést znovu, což je ale pro mě normální stav. Ani po takové době, co ho mám, nevím, co si o něm myslet. Nepoužívám ho tak ráda, jako třeba kuličkový od Alverde. Výhody jsou ale třeba takové, že tolik neubývá a rozhodně neucpává póry. Ale co dělá? To vlastně netuším. 


Taky se vám někdy stane, že prostě nevíte, co ta vaše kosmetika dělá? Já fakt nevím, co je tenhle deouš zač. Je to takový nenápadný introvert, který si nijak neprojevuje, svůj účel splní tak napůl a nedá o sobě nijak vědět. Znovu si ho už nepořídím, protože mi u něj chybí jakákoli jiskra zamilovanosti. 





pondělí 22. ledna 2018

Perníčková svíčka JOIK


Jako vánoční dáreček jsem od paní Míši z eshopu Krásná každý den dostala krásnou voňavou svíčku od výrobce ultraboží kosmetiky JOIK. A taky čokoládu, ale po té se hned zaprášilo :D Paní Míša si pamatovala, že jsem loni toužila po perníčkovém balzámu na rty, tak mi nadělila perníčkovou svíčku. Kdybyste to nevěděli, tak já jsem perníčkový závislák! Perníčky jsou moje nejoblíbenější cukroví (chtělo se mi napsat ovoce :D) a po perníčkové vůni šílím. Nevím, jestli pamatujete perníčkovou limitovanou edici z Manufaktury - to vám bylo blaho! Měla jsem doma sprcháč, ke kterému jsem asi dva měsíce jen čuchala. Asi si tedy umíte představit, jakou radost jsem měla z paní perníčkové ve formě krásné dekorativní svíčky.


Svíčky ve skleničce mám ráda. Už nesvíčkuju tolik, jako za mladých let, ale čas od času si to doma taky udělám hezké a něco si zapálím. Někdy vosk, někdy solnou lampičku a někdy vonnou svíčku. Svíčky a vosky většinou zapaluji jen na chvíli, než provoní celý byt. Mám radši jemné vůně a převoněný byt mám tendenci hned větrat, ať je zima, nebo léto. Proto jsem ráda, že perníčková svíčka byt provoní rychle a není moc intenzivní. Hezky se rozleze do všech pokojíčků a zanechá takovou sladce snovou vůni.


Pamatuju si, jak jsem si právě za těch mladých let dělala svíčkové a vonnotyčinkové seance v pokojíčku. Během pár minut byl malý prostor provoněný, až mě z toho bolela hlava. Proto si dávám pozor, abych k intenzitě voňavého společníka zvolila i dostatečně velký prostor, aby k bolehlavu nedošlo. Ať už svíčka voní sebekrásněji, takové čerstvé vůni lesa po dešti se to nevyrovná. Teda pokud není perníčková :D Zrovna včera jsem byla na obědě v restauraci, kde nebylo větráno a vzduch byl tak těžký a vydýchaný, že se mi udělalo zle a musela jsem to jít rozdýchat ven na kyslík.


Co je vonná svíčka JOIK perníček zač? Svíčka je vyrobená ze sójového vosku a textilního knotu. Vyčuchat v ní můžete kořeněnou směs skořice, kardamonu a hřebíčku se špetkou zázvoru, oříšků, třtinového cukru a karamelu. Mňam! Už teď se znovu těším na Vánoce. Doba hoření je uváděná jako přibližně 30 hodin. V překladu to znamená, že si sladkou kořeněnou perníčkovou vůni můžete užívat straaašně dlouho. Nevím, jak vy, ale já jsem u pálení svíček dost šetrná. Zapálím je většinou tak na hoďku, než se rozpustí vosk až k okrajům, a pak ji většinou zhasínám, protože už je celý byt krásně provoněný. Svíčka se doporučuje zhasínat až ve chvíli, kdy je vosk opravdu roztátý až k okrajům. A pokud máte pocit, že je knot moc dlouhý a plamen vám hoří až k nebesům, stačí ho jednoduše zastřihnout.


Můžu vám s čistým svědomím říct, že svíčka voní božsky. Že jsem do ní zamilovaná a ráda se na ní jenom koukám, když jdu kolem, tak přičichnu i k nezapálené. A když mám pocit, že to doma dostatečně nevoní, tak si ji přizvu jako odborníka v boji proti pachům. Co je na její vůni skvělé, tak to je pohlcování pachů (třeba když se něco intenzivně vaří, to asi známe všichni). U některých vonítek se dvě vůni tlučou o sebe a akorát je to horší. Perníček ale jiné vůně přepere, vtáhne do sebe a prostor osladí, okoření a zútulní.


Pamatuju si, že když jsem byla na základce, svíčka byl takový klasický dárek, který jsem rozdávala i dostávala od všech. Jednak proto, že to byl cenově poměrně dostupný dárek z kapesného, ale taky proto, že mám svíčky a oheň prostě ráda. Koukat se na poskakující plamínek je takové blaho pro duši. Mám pocit, že když takhle čumím "do blba", otevírají se přede mnou portály do jiných vesmírů. Co mi teda ještě ve výbavě chybí, tak to je takové to zhasínátko na svíčku, kterým se plamen udusí.


Co vy a svíčky? Co nejradši pálíte?



pátek 19. ledna 2018

Snídaně s Aussie, Pantene, H&S a Oral-B


V sedm ráno mi zazvoní budík. Vykutálím se z postele, načančám se, oblíknu outfit, o kterém jsem přemýšlela asi týden, abych si nakonec stejně vzala na sebe to, co nosím na všechny slavnostní akce. Rychle jsem snědla müsli tyčku a šupajdila na tramvaj. Dostala jsem totiž pozvání na snídani se značkami Procter & Gamble, mezi které patří vlasová kosmetika Pantene, Aussie, Head & Shoulders a péče o zoubky Oral-B. Přiběhnu za tři minuty začátek akce a mám radost, že jdu včas. Odložím si kabát do šatny a s tlupou rozdováděných bloggerek vyjedeme do druhého patra Centra současného umění DOX. Na podpatcích klapu pyšně a cítím se jako královna, i když jsem jenom bezvýznamné bloggerské smítko v tom celém elite influencerském vesmíru.

Moji milí. Máte-li nějakou potravinovou alergii, nepočítejte s tím, že když se řekne snídaně, bude připravená přesně na míru vaší chuti. Já jsem bezlaktózová, takže chodím na akce většinou najedená nebo se sváčou v kapse. Připravené bylo (na pohled) výborné občerstvení - chlebíčky s ředvičkama, muffiny, šátečky, jogurty s jahůdkama a ovoce na špejli, které jsem uzmula. Chválím kokosové mlíčko do kafe!

Při čekání, až se z kávovaru uvaří moje lungo, jsem pozorovala kolem přístojící. Navázala jsem oční kontakt s mužem (pánem? klučinou), který měl tak skvělé tričko, až jsem mu to musela říct. "Já jsem Jožo," představil se. "Ahój!" podala jsem mu ruku. "Teda pardon, těší mě, pardon, že hned tykám." Tykání mu nevadilo. Svěřil se mi, že tu jsou na něj samé ženské, tak doufá, že ho nesnědí. A že mu kdyžtak pomůžu. Zasmáli jsme se spolu a rozešli se každý za svou kávou. Jožko nás pak provázel celou prezentací značek Pantene, Head & Shoulders a Aussie (což se čte Ózí, kdybyste jako já nevěděli).


Když jsme se dostatečně občerstvili a rozehřáli, přivítali nás na akci a vydali jsme se do první ze čtyř zastávek - Pantene. Dneska se tu nebudu podrobně rozepisovat o všech produktech, protože to byste se učetli k zbláznění. A schválně, kdo ještě pořád čte? Pokud jste opravdu článek přečetli až sem, napište mi, co máte v plánu dělat za hodinu :D U Pantene mě nejvíc zaujal důraz značky na zdraví a výživu vlasů. Protože to je to, co od vlasové péče očekáváme. A víte, že jsme druzí na světě (pravděpodobně jako my Evropané) v používání stylingových a jiných upravovacích přípravků na vlasy? Před námi vítězí Jižní Amerika. Při všem tom barvení, foukání, žehlení a kudrnacení je potřeba dodávat vlasům obzvlášť velkou péči. V tom nám může pomoct nejen Pantene, ale i Aussie. Obě značky mají v nabídce koncentrovanou péči, která má sílu masky, ale rychlost použití jako u kondicionéru. U obou taky nalezneme pěnový kondicionér, který je určený pro jemné vlasy bez objemu.


Druhou zastávkou byla značka Head and Shoulders, kterou jsem dlouhé roky používala proti lupům a svědění hlavy. I v H&S připravují řadu novinek a do šamponů zařadily několik nových ingrediencí - arganový olej a zázvor místo kofeinu, na který mohou být citliví lidé, kteří nepijí kávu.


Třetí zastávkou byla trendy moderní vlasová kosmetika Aussie. I tady je v plánu několik novinek, které přijdou na trh během letošního jara. Znovu potkáme výživu pro vlasy nebo pěnový kondicionér. Značka má v nabídce i menší balení, které se hodí na cestování, protože o tom prý Aussie a její filozofie je - o nezkrotnosti, cestování a poznávání. Zajímavou reklamní kampaň mají hlavně pro své masky a péče. Spolupracují s anglickými influercerkami a myšlenkou pro rychlou a účinnou výživu vlasů je to, že si tyhle mladé holky chtějí s vlasy hrát, žehlit, barvit, česat, ale pak k tomu potřebují taky nějakou pomoc, která jim dá poničené vlasy rychle do pořádku.


Čtvrtou a poslední zastávkou byla značka ústní péče Oral-B. Povídali nám o správném čištění zoubků (schválně si tipněte, jaká je průměrná doba čištění zubů) a jak v tom může elektrický kartáček pomoct. Ten jejich nejnovější je úplný Star Trek! Připojí se přes bluetooth k telefonu, ukazuje vám, kde si máte čistit zuby, dělá statistiky a ještě to můžete stáhnout v PDFku a poslat vašemu zubaři :D Mi se samozřejmě nejvíc líbilo to, že byl design v rose gold s bílou. Pak jsme si mohli zkusit tuhle novinku na vlastní zoubky. Na cestu jsme dostali pořádnou nálož novinek na testování, o kterých vám budu ještě vyprávět.







středa 17. ledna 2018

Kouzelná pohádka od Balea


Občas se mi doma objeví nepřírodní kosmetika - k svátkům, narozeninám, výročím, ježíškům... V první chvíli sebou vždycky cuknu, když nějakou Baleu nebo Niveu rozbalím, ale pak si řeknu co, co, tak co no. Takhle se mi doma objevil o Sprchový krém Balea Magic Fairytale s vůní malin a květů mangolie. Tak jsem ho šupla do koupelny a občas ho prostřídala s dalšími sprcháčky. Zrovna u sprchových gelů a u tělových mlíček na přírodnosti netrvám. Střídám je a někdy se mi prostě zalíbí něco, co má do přírody daleko. No co, co... jsem taky jenom člověk. 


Baleu mám docela ráda. Je to kosmetika za dobrý peníz, která neurazí a která v lecčem předčí i dražší varianty. Na tomhle sprcháči jsem ocenila geniální otevírací víčko! Protože jsem si na něm chvála bohu neodlomila ani jeden nehet. Jak je zaoblené, tak se dobře otevírá. Chválím! Co se mi dalšího designového líbí, tak je to ta fialovorůžová magnóliová (?) barva lahvičky, která je vidět jen na tom víčku. Takovou mám ráda. A další věc, nemůžu se vynadívat na font, kterým je napsáno Magic Fairytale. Ten mi totiž přijde úplně jemný a pohádkový. 


Vůně malin a květů magnolie je takový hezký reklamní tahák, ale já v tom cítila něco úplně jiného - borůvkový jogurt. Fakt! Možná to bylo spojené i s vizuální stránkou, barva sprchového gelu je totiž taková fialkovomodrá. Nejvíc jsem cítila borůvky, po malinách krém vůbec nevoní a magnolii načuchanou nemám. Voní magnolie jako borůvky? 


Účinky? Takové normální. Umyje hezky, nevysušuje, což je príma. Pění taky očekávatelně. Takový drogérkový nadprůměr. Mám pocit, že tyhle sprcháče jsou si všechny dost podobné a když už je kupuju, tak vybírám spíš podle vůně, protože složení je si taky podobné. Pěnidla, aroma...


Máte-li rádi vůně pozdního léta, borůvek a sladké magnólie, nebo co to tam je, tak se vám bude i tenhle sprcháč líbit. Je takový jemný, holčičí a neurazí. V koupelně ostudu neudělá. Není to ale nic zásadně skvělého, kvůli čemu bych běžela přes půl světa (k tomu mě dožene asi jen káva a čokoláda :D). 




neděle 14. ledna 2018

Alverde: Denní krém s divokou růží


Nevím, jestli bych dokázala na prstech spočítat, kolik různých pleťových krémů jsem už vyzkoušela. Rozhodně bych potřebovala tak osm rukou, abych vypočítala jenom všechny vůně a "příchuti". A to ani nemluvím o účincích - dobrých i špatných. Co jsem začala používat přírodní kosmetiku, všimla jsem si, že jsem přestala používat i tuny makeupů. Proč? Protože najednou není co zakrývat. Pleť si "jede to svoje" a vypadá u toho hezky a přirozeně. I když mám v koupelně asi tisíc lahviček a tubiček, zas tak moc toho najednou nepoužívám. A bohatě si vystačím s "drogérkovou" péčí o pleť. V té u mě jednoznačně vede Denní krém s extraktem z divoké růže Alverde. Sedí mi konzistence, jemná vůně i účinky. Alverďáckých krémů jsem vyzkoušela víc a každý je úplně jiný. Teď na zimu si občas přetřu čumák třeba avokádovým, který je ale tak mastný, až jsem z toho sama v šoku. Na každodenní celoroční používání zůstává mým favoritem růžičkový. Růžová pečující řada se Alverde vůbec moc povedla. K odličování používám růžové pleťové mléko a k ultra noční výživě zase růžový olej, o kterém už jste si na blogu taky mohli přečíst.


Pleťový krém s divokou růží se prodává v Déemku a najdete ho zabalený v papírové krabičce. To mám u krémů ráda, nebo když mají alespoň tu plastovou "zabezpečovací" přelepku. Mám tak jistotu, že z krému nikdo neubral, ani ho přede mnou trochu neozkoušel, neotevřel, neočuchal, neolíznul... co já vím, co dělají lidé v drogérkách! Krom toho, že se tam chodí líčit :D Krém je veganský, přírodní a certifikovaný označením Natrue, což znamená, že je to taková přírodní kosmetika, která splňuje určité podmínky a byl jí udělen certifikát. 


Krém je jemný, bílý a voní jemně po růžové a růžičkách. Je to taková hladící vůně, kterou si přetřete čumáček a je vám, jako když vás někdo pohladí květinou. Hustota krému je tak akorát, přesně taková střední, která není ani moc hutná, takže se nevpíjí hodinu, ale ani není moc lehká, takže je za chvíli pryč a je potřeba dát novou vrstvu. Nene, je prostě úplně přesně akorát. Na obličej mi stačí takový bobínek velikosti hrášku nebo cizrny. Dobře se roztírá a dobře se vsakuje. Hydratuje skvěle, používám jako denní i noční péči. Hodí se i jako podklad pod makeup.


Pokud hledáte přírodní krém z drogérky, který vám nezruinuje kapsu, ale se kterým se budete kamarádit, vyzkoušejte tenhle Alverďácký růžičkový. Zatím je to můj favorit z celé jejich pleťové péče. Zkoušela jsem i avokádový a chrpový, ale růžový u mě vede na plné čáře. 



úterý 9. ledna 2018

Očista duše i těla


Povídáme si a já se najednou rozpláču, protože zjistím, že dělám věci správně. Najednou ve mě praskne bublinka nahromaděného smutku z toho, že se strašně snažím, ale pořád si myslím, že to všechno dělám blbě. A nedělám. Nechávám se hladit po vláskách, poslouchám  "ale zlato moje" a utírám si nos do pánského svetru. Jsem sama ze sebe rozhozená ještě druhý den. Mám v krku takový sevřený plačtivý pocit. Jako bych se dokázala rozplakat při sebemenší zámince. Svět mě vůbec nebaví, nechce se mi koukat. Chce se mi jen zalézt pod chlupatou deku a spát. A tak dumám. Každý máme takovéhle chvilky, ale ne každý se s nimi umíme poprat. Jdu se projít na čerstvý vzduch. Medituju o životě a v hlavě si sesumíruju tři životní oblasti - to, co teď dělám dobře, co špatně a co bych chtěla dělat líp. Jsou to rady pro mě a jsou hrozně jednoduché. Vlastně mi jde o to, abych dosáhla příjemného balancování mezi pohybem, papáním a duševní rovnováhou.

Co dělám blbě?
  • Mám líné sedavé zaměstnání, které nekompenzuju dostatečným pohybem. Průměrně ujdu denně kolem 6 tisíc kroků a správně by to mělo být alespoň 10 tisíc. 
  • Zapomínám na ovoce a zeleninu. 
  • Nespím tolik, kolik bych potřebovala. Přecházím únavu a jsem pak ještě unavenější.
  • Pochybuju o sobě. Radši si sama přiznám, že je chyba u mě, než abych se pouštěla do "konfliktu" s tím, kdo tu chybu dělá. Protože je to jednodušší. 
  • Čumím do mobilu a počítače. Od rána do večera v práci, od večera do noci doma.
  • Nechodím na procházky a nečuchám čistý vzduch.
  • Beru si všechno hroooozně osobně.

Co dělám dobře?
  • Většinu času mám v duši klid, mír a pohodu, v překladu také "mampičismus". 
  • Cvičím jógu.
  • Snažím se nebýt líná a těch 10 tisíc kroků za den udělat. I když to znamená jen to, že půjdu o polední pauze do DMka, které je dál.
  • Jsem optimista.
  • Směju se. Hodně a pořád. A někdy pláču. Neuzavírám emoce, ale rovnou je nechávám tryskat z duše ven.
  • Piju. Fakt hodně. Čaje a vodu. Bylinkový výluh ze studené vody po ránu. Bylinky na všechno! A díky tomu taky hodně čůrám. A když se nad tím lidé pozastavují, přijdu si divná. Pokud ale někdo vypije za den půl litr koly a já dva a půl litru čajů, je asi logické, že budu koupelnu navštěvovat častěji.

Co můžu udělat líp?
  • Hýbat se víc. Vyběhat to, vypotit to, vyprocházkovat to. Nepotřebuju sickpack, potřebuju, aby mi bylo psychicky i fyzicky dobře. Duše a tělo musejí být v rovnováze. 
  • Nenechat se vyvést z míry tím, že někdo dělá něco jinak, než já. A že mi říká, že to dělám jinak, tudíž blbě. 
  • Papat líp. Jablko do každé rodiny a ovoce místo loupáčků.
  • Nebát se změn. Nečekat, že se to vyřeší za mě. Vyřešit to. 
  • Nebát se. Najít toho sabotéra, kvůli kterému se před lidmi klepu jak ratlík, ochočit ho a udělat z něj svou přednost.

Ke každé části bych mohla přidat ještě desítky bodů, které dělám špatně, které dobře a které bych chtěla dělat líp. Jako základ mi tahle životní osnova ale stačí. Uvědomit si problém je začátek, vyřešit ho je proces, cesta a boj. Nevzdat se je vítězství. Nejdůležitější je začít pomalu a nespěchat. Každému to potrvá jinak dlouho a každý potřebujeme něco jiného. Mým hlavním cílem ale je hlavně to, aby mi bylo dobře a mohla jsem si říct "jo, dneska je mi krásně".





sobota 6. ledna 2018

Yves Rocher: Ahoj ostružino!

Vždycky, když se přehoupne léto do podzimu a podzim do zimy, padá na mě takový melancholický smutek z toho, že jsem si pořádně neužila léto. Že budu zase dlouhé měsíce nosit sto vrstev a stejně mi bude zima na ruce. Že bude brzo tma. Že mě chytí rýmička. Že nebude svítit sluníčko. Pak se zabavím koukáním na barevné lístečky, které mi dělají trochu radost. Občas se kouknu z okna, jak prší, fouká a kolem jak v apokalypse lítají ty žluté listy a je to celé tak poetické, až se z toho chce člověku vyběhnout ven a nechat si cuchat vlasy tím uragánem. Pak najednou začnou přes noc chodníky namrzat, takže se po nich ráno klouže, občas nasněží a člověku je větší a větší zima. Obloha je šedivá, jak kdyby už nikdy nemělo zasvítit slunce.

V zimě mi nejvíc chybí právě to sluníčko. A nejsem sama. Když náhodou skrz mráčky zasvítí, všichni si jdou na zastávce stoupnout do toho jediného pruhu slunečního světla. 

Co je na zimě ale krásné, to jsou východy a západy slunce. Vždycky říkám, že to je odměna za to, že jsem vstala, a za to, že jsem přežila celý den. Můžu na ně koukat hodiny (což teda netrvají, že) a pokaždé jsem uchvácená. Pokaždé jsou ty barvy jiné, ty mraky jiné... A pokaždé je to krásné. 

Představte si, že je léto, svítí sluníčko, jste na procházce v lese, klíšťata neexistují. Tkanička od pohorek se vám zachytí o nějaký šlahoun, vy se otočíte, zatřesete trochu tou nohou a uvidíte ostružiny. Mám chuť se trochu letně naladit, tak si dneska povíme o sprchovém gelu a tělovém mléku Levandule & ostružina od Yves Rocher


Do "Rošera" jsem v začátcích tohodle blogu chodila snad pořád! Všechno jsem potřebovala očuchat, vyzkoušet, ovonět... až se mi z toho udělala peorálka a začala jsem si dávat víc bacha. Na pleť jejich produkty nepoužívám, ale sem tam sprcháč si dám líbit. Tuhle ostružinovou dvojku jsem, věřte nevěřte, kupovala předloňské léto! Letos jsem byla u rošerů jen pro narozeninový dárek, meruňkový peeling, který se jim tuze povedl. Stejně hezky vzpomínám i na ostružinovou řadu. 


Sprchový gel Levandule & ostružina má krásnou sladkou vůni. Je taková tmavá, podmanivá, fialová. Ostružinu bych v ní asi nepoznala, je to spíš taková ostružinová hodně pocukrovaná šťáva s kapkou levandule, zjemněná vodou a s přidaným sladidlem. Vůně se mi ale moc líbí, i proto jsem si sprcháč vybrala. Obrovské 400 ml "rodinné" balení vydrží dlouho. Ocenila bych u něj pumpičku, protože se mi YR víčka hrozně blbě otevírají a vždycky si minimálně zatrhnu nehet. 


Co se umývacích účinků týče, tak ty jsou takové normální. Nevysuší, ale ani nijak nehydratuje, je to prostě takový normální sprchový gel. Velkou roli tu hraje vůně, která je příjemná a provoní celou koupelnu. Určitě není špatné a poměr cena množství je příjemný i pro peněženku. 


Tělové mléko ze stejné řady se mi líbilo hlavně proto, že mělo u pumpičky takový nasazovací prsten, který mechanicky bránil stlačení pumpičky. Tomu říkám vychytávka! Vůně je podobná, jako u sprcháče, ale je ještě taková jemnější a mlékovitější, zastřenější. Hydratace je spíš průměrná. Na léto fajn osvěžení, ale teď v zimě bych musela nanést tak tři vrstvy, aby mi neoschlo tělo. 


Co bych určitě vyzdvihla, tak je to u obou velké balení s velkou výdrží. Prohodila bych pumpičku, která by pasovala ke sprcháči. Vůně je taky super. Jinak je to ale taková normální průměrná kosmetika, která určitě neurazí ani jako dárek.




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...